Poplatky: vstupní, výstupní a za správu
Investiční společnost vám vydává podílové listy za aktuální hodnotu (kurz), která může být zvýšena o přirážku uvedenou ve statutu. Tak je definováno vydávání podílových listů v zákoně. V praxi to vypadá tak, že fondy mají ve statutu maximální poplatky, které může fond při prodeji podílových listů vybírat a aktuální poplatek může být nižší. Vstupní poplatky slouží na zřízení účtu a další administrativu a jako odměna pro distributora podílových listů. Investiční společnosti si často najímají distribuční sítě pro své podílové fondy a musí tak odvádět značnou část vstupních poplatků právě těmto distributorům. Podíl výše odměny pro distributora může činit až 80% ze vstupního poplatku.
Vstupní poplatky se liší jak u druhů fondů, tak u českých a zahraničních fondů. Vyšší poplatky jsou u akciových a smíšených fondů, nízké nebo nulové u fondů peněžního trhu a dluhopisových fondů. Peněžní fondy dosahují obvykle roční výkonnosti 1 až 3% nad inflaci a investiční horizont je u nich půl až jeden rok. Z toho vyplývá, že poplatek 1 až 1,5% by znamenal o třetinu až polovinu nižší reálný výnos. Peněžní fondy tak často uplatňují jen minimální vstupní poplatky do půl procenta. Největší český peněžní fond Sporoinvest zavedl vstupní poplatky právě v minulém týdnu (více čtěte zde: Chcete k nám? Tak zaplaťte!).
Nejvyšší poplatky při prodeji si účtují společnosti u akciových a smíšených fondů. Průměr vstupních poplatků činí 3,97% resp. 2,5%. U těchto fondů delší investiční horizont a vstupní poplatek v kombinaci s výstupním motivují investory k tomu, aby ve fondu setrvali déle, aby kladnou výkonností fondu kompenzovali ztrátu z poplatků při prodeji a odkupu.
|
Srovnání fondů podle různých kritérií naleznete na této stránce |
U zahraničních fondů se setkáváme, navzdory silné konkurenci mezi zahraničními fondy, s vyššími vstupními poplatky než v ČR. U některých akciových fondů tak vstupní poplatky dosahují hodnot přes 6%. V situaci, kdy jsou akciové fondy již druhý rok ztrátové, je šestiprocentní vstupní poplatek nesmyslný.
Oproti vstupním poplatkům jsou poplatky při prodeji podílových listů zpět investiční společnosti používány pouze zřídka a to opět u fondů s delším investičním horizontem. Výstupní poplatky jsou také jednou z možných strategií, jak v nově vzniklém fondu udržet finanční prostředky. Vstupní a výstupní poplatky rovněž chrání fondy před spekulanty, kteří by chtěli využít náhlých změn ve výkonnosti fondu rychlým nákupem a následným prodejem se ziskem.
|
Průměrné* vstupní poplatky | ||
| Fondy |
České |
Zahraniční |
| Akciové |
4% |
5% |
| Dluhopisové |
1% |
3,5% |
| Smíšené |
2% |
5% |
| Peněžního trhu |
0% |
0,9% |
| Fondů |
3,5% |
3,5% |
Poplatky obhospodařovatelům
Důležitým poplatkem, o kterém ani nemusíte vědět, je obhospodařovatelský poplatek investiční společnosti. Úplata investiční společnosti za obhospodařování majetku v podílovém fondu je definována přímo v zákoně. Podle zákona může dosáhnout maximálně 2% z vlastního jmění fondu nebo 20% z účetního zisku. Tento správcovský poplatek představuje pro investiční společnost především náhradu nákladů za výplatu mezd zaměstnancům investiční společnosti, za analýzu trhů a konkrétní operace s penězi a cennými papíry fondu. Statut může zahrnout další náklady, z nichž nejdůležitější jsou: poplatek depozitáři a daně.
Zatímco při koupi podílových listů zaplatíte více o vstupní poplatek a při prodeji listů zpět vám zase část ukrojí výstupní poplatek, poplatek za správu není nikde „vidět“. I když se většinou platí tento poplatek na měsíční či roční bázi, investiční společnost vypočítává hodnotu poplatku každý den a upravuje o ni výkonnost fondu. V novinách a ostatních médiích je tak už výkonnost očištěna o správcovský poplatek. Pokud se budete zajímat o to, jaké náklady jsou takto hrazeny, musíte si vzít k ruce statut příslušného fondu. Často jsou v nich zahrnuty všechny možnosti, jaké dává fondům zákon.
Náklady fondu jsou závislé na stupni aktivní strategie fondu. Aktivně řízené fondy provádějí množství obchodů a platí obchodníkům s cennými papíry a burzovní poplatky v mnohem větší míře než pasivně řízené fondy, které se snaží kopírovat index a nedochází u nich k častým změnám portfolia. U garantovaných fondů je opět náročná správa, a tak jsou u nich poplatky vyšší.
Jak si vybrat fond?
Máme si vybírat fond podle poplatků, které zaplatíme při nákupu, prodeji a za správu? U českých fondů jsou poplatky přibližně na stejné úrovni pro každý druh podílových fondů. Znamená to, že peněžní fondy mají poplatky do jednoho procenta, dluhopisové od 1 do 3% a akciové 4 až 5%. Správcovský poplatek je, na rozdíl od zahraničí, striktně omezen zákonem a opět kopíruje zaměření fondu. Peněžní fondy obhospodařují majetek fondů za poplatek do jednoho procenta (kromě tří fondů), ostatní fondy mají správcovský poplatek většinou mezi 1,5 a 2%. V připravovaném novém zákoně o kolektivním investování je již omezení na výši správcovského poplatku vypuštěno. Z uvedeného vyplývá, že podle výše poplatků se jen velmi těžko vybírá český podílový fond. Nemůžeme říci, že by fond s nižšími poplatky dosahoval v konečném součtu vyššího zhodnocení než fond s obdobným zaměřením s poplatky na vyšší úrovni. Samozřejmě, že to nemůžeme říci ani opačně.
|
Informace o podílových fondech naleznete ve specializované sekci ZDE |
Jako kritérium pro výběr fondu tak nemůže sloužit pouze výše poplatků, ale je nutné zajímat se o investiční strategii a riziko a další charakteristiky fondu např. historii, manažera fondu a investiční společnost,...
V příštím komentáři se budeme dopodrobna zabývat analýzou poplatků u fondů v ČR a v zahraničí, jejich výší, srovnáním a vývojem. Například podle studie americké Investment Company Institute poklesly celkové poplatky u fondů od roku 1980 o plných 40% u akciových fondů a 29% u dluhopisových fondů.
Investujete prostřednictvím podílových fondů? Jsou pro vás poplatky důležitým kritériem při rozhodování, který fond zařadíte do svého portfolia?
