Drtivá většina peněz českých investorů směřuje do růstových podílových fondů. Cílem každého investora je dosáhnout co možná nejvyššího rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových listů vybraného fondu. Pokud se investor skutečně rozhodne prodat držené podílové listy zpět investiční společnosti, pak obdrží příjem rovnající se násobku počtu prodávaných podílových listů a aktuálního kurzu k datu prodeje. To je samozřejmě drtivé většině čtenářů vcelku jasná rovnice a každý si lehce spočítá výnos v podobě rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou podílových listů. Pouze takto rozdané karty ovšem nestačí na rozlousknutí oříšku v podobě daňových povinností.
Šestiměsíční časový test alfou a omegou
Vlastní zdanění výnosů z podílových listů upravuje paragraf 4, odst.1, písm.w zákona o daních z příjmů. Kritériem pro poplatníka spadající do kategorie DPFO je doba držení podílových listů růstových fondů. Pokud přesáhne doba mezi nabytím a prodejem šest měsíců, pak jsou výnosy od daňových povinností osvobozeny. Jde tedy o investičními společnostmi často vyzdvihovaný fakt absence daňových povinností poplatníka v případě investic do podílových fondů. Pravdu mají ovšem jenom z části a tu druhou část se daňový poplatník nemusí dovědět a nevědomky může vytvořit daňový únik. Pojďme se podívat na několik běžných situací, které poplatníky investující do podílových fondů potkají.
Příklad:
Pan František se nechal oslovit nabídkou pracovnice banky spravující jeho běžný účet a rozhodl se 10.3.2002 investovat do nejmenovaného růstového dluhopisového fondu tři sta tisíc korun. V den nákupu činil aktuální kurz 1,5 Kč / 1 PL. Na jeho majetkovém účtu se tedy za zmiňovaných tři sta tisíc korun objevilo 200 tisíc PL. Pro zjednodušení celého příkladu neuvažuji poplatky účtované investiční společností podílníkovi.
Bilance investice do podílového fondu panem Františkem
|
Datum nákupu PL panem Františkem |
Kurz k datu nákupu |
Počet připsaných podílových listů |
|
10.3.2002 |
1,5 |
200 000 |
Nyní se podívejme na varianty zmiňované investice z pohledu daňových povinností.
Situace 1
10.12.2002 se pan František rozhodne jím držené podílové listy zpět prodat investiční společnosti (ta je ze zákona povinna podílové listy zpět odkoupit). Ke dni 10.12. činí aktuální kurz podílového listu 1,58 Kč. Při porovnání nákupního a prodejního kurzu je patrné, že investice pana Františka přinesla zisk. Investiční společnost panu Františkovi vyplatí částku rovnající se násobku aktuálního kurzu a počtu investiční společnosti zpět prodávaných podílových listů. Bilanci nabízí následující tabulka.
Počet prodávaných PL Kurz k datu prodeje Celkový příjem 200 000 1,58 316 000 Kč
Bilance daňových povinností pana Františka z této investice je z jeho pohledu příznivá. Zmiňovaný případ splňuje podmínku dodržení šestiměsíčního časového testu, a tudíž nemusí z výnosu odvádět žádnou daň. V jeho případě (jde o poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a zmiňované podílové listy nebyly zahrnuty do obchodního majetku) ani nemusí podávat daňové přiznání a v něm uvádět osvobozené příjmy. Jednoduše tedy zmiňovaných 316 tisíc může roztočit.
Situace 2
Pan František se rozhodne z nějakého důvodu prodat podílové listy již 10.7.2002 za v tabulce uváděných podmínek (datum nákupu podílových listů, jejich počet a kurz jsou shodné jako v předchozím případě).
|
Počet prodávaných PL |
Kurz k datu prodeje |
Celkový příjem |
|
200 000 |
1,56 |
312 000 Kč |
Daňová bilance tohoto případu již příliš příznivá není. Nedošlo k naplnění zmiňovaného časového testu a příjem z prodeje podílových listů není z hlediska daně z příjmů osvobozen. Investiční společnost sice panu Františkovi vyplatí částku rovnající se obvyklému násobku mezi počtem prodávaných podílových listů a aktuálním tržním kurzem, avšak na tahu je nyní pan František.
Po skončení zdaňovacího období je povinen podat daňové přiznání typu B a uvést tam zmiňovanou transakci. Proti příjmu ve výši 312 tisíc korun bude stát výdaj 300 tisíc korun a zmiňovaný rozdíl mu zvýší základ daně. Jak vysokou daň z dosaženého zisku z této investice pan František zaplatí závisí na daňovém pásmu, ve kterém se nachází.
|
Kompletní přehled podílových fondů naleznete v naší specializované sekci ZDE |
Situace 3
Praxe s investováním do podílových fondů ovšem není většinou takto jednoznačná. Velmi často se stává, že podílník investuje v pravidelných časových intervalech. To lze z hlediska snížení rizika ztráty z titulu poklesu hodnoty PL zcela určitě doporučit. Pan František tedy k 10.3. nakoupil již několikrát zmiňovaných 200 000 podílových listů v kurzu 1,5 Kč. Další provedenou operací na jeho majetkovém účtu byl k 10.8.2002 realizovaný nákup 30 tisíc PL v kurzu 1,57 Kč/PL. Následně provede k 10.12.2002 prodej 200 000 PL investiční společnosti v kurzu 1,58 Kč/PL.
Dostáváme se tedy do poněkud zapeklité situace, kdy část držených listů panem Františkem k okamžiku prodeje (10.12.) splňuje šestiměsíční časový test a část nikoliv. Pro přehlednost uvádím operace na majetkovém účtu v následující tabulce.
|
10.3.2002 |
10.8.2002 |
10.12.2002 |
|
Nákup 200 000 PL |
Nákup 30 000 PL |
Prodej 200 000 PL |
Jak z této situace ven s ohledem na šestiměsíční časový test? Měly by se prodávané podílové listy zpět investiční společnosti „spárovat“ s těmi v březnu či v srpnu pořízenými? V této situaci lze aplikovat pro účely daně z příjmů metodu FIFO a spárovat v březnu pořízené 200 tisíc PL s v prosinci prodanými 200 tisíci PL, které splňují zmiňovaný časový test. Jinými slovy se tato transakce obejde pro pana Františka bez nutnosti podat daňové přiznání.
Jiná situace by nastala v okamžiku prodeje kupříkladu 210 tisíc PL ke dni 10.12. Pak by 10 tisíc PL nutně muselo být pro účely zdanění „spárováno“ s listy pořízenými v srpnu. Zde nedochází k naplnění časového testu, a tudíž je nutné podávat daňové přiznání.
Příjmy z prodeje cenných papírů patří do skupiny „ostatních příjmů“
Struktura daňového přiznání by mohla poplatníky navádět k nesprávnému umístění příjmů z prodeje cenných papírů do dílčího základu nesoucího název „Příjmy z kapitálového majetku“. Příjmy z prodeje podílových listů i ostatních cenných papírů ovšem patří do skupiny „Ostatních příjmů“. Konkrétně to vystihuje paragraf 10, odst. 1, písm. b. zákona o daních z příjmů.
Pokud tedy poplatník nedodrží zmiňovaný časový test (upravuje paragraf 4, písm.1, odst. w), pak může proti realizovaným příjmům z prodeje PL zpět investiční společnosti postavit veškeré náklady s tímto obchodem související. V první řadě jde samozřejmě o nabývací cenu cenných papírů (nákupní cena poplatníka zaplacená IS) a výdaje související s pořízením a prodejem daných cenných papírů (poplatky účtované investiční společností na vrub podílníka, případnou odměnu finančnímu poradci atd.).
Zisky a ztráty lze kompenzovat pouze u CP
Dílčí základ daně „Ostatní příjmy“ je velmi různorodý a zdaleka neobsahuje pouze problematiku cenných papírů. Případnou ztrátu z prodeje cenných papírů lze daňově kompenzovat pouze se ziskem docíleným z prodeje jiných cenných papírů. Pokud tedy poplatník realizuje ztrátu kupříkladu u podílových listů a naopak přímá investice do konkrétního akciového titulu mu vynesla zisk, pak jde o daňově uznatelnou kompenzaci.
Není ovšem možné daňově kompenzovat ztrátu z titulu obchodování s cennými papíry kupříkladu s příjmem z prodeje osobního automobilu nesplňujícího roční osvobozující časový test (prodej movitého majetku je osvobozen o zahrnutí do daňového základu, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne 12 měsíců). Nelze to navzdory tomu, že obě tyto operace se objeví v dílčím základu „Ostatní příjmy „ poplatníka. Daňovou ztrátu z cenných papírů lze uplatnit ještě v následujících třech zdaňovacích obdobích.
Obecně lze doporučit investorům v případě investic do podílových fondů dodržování časového testu. Zaplacená daň samozřejmě snižuje výnos a navíc se mnozí poplatníci vystavují povinnosti podávat daňové přiznání a s ním souvisejícími náklady a problémy.
Dodržujete šestiměsíční časový test, popřípadě přiznáváte neosvobozené výnosy z podílových listů v daňovém přiznání? Těšíme se na vaše názory.
