Průměrně sice vydělají vysokoškoláci více peněz než středoškoláci, ale u některých profesí, jako jsou třeba vědečtí pracovníci, učitelé či lékaři, to neplatí. Na výši platu se totiž „podepisují“ kromě dosažené kvalifikace, schopností a oboru působení také další faktory: konkrétní nabídka a poptávka na daném trhu práce, regionální vlivy, velikost a původ zaměstnavatele, délka praxe a stále také to, zda jste muž či žena.
Nejvyšší příjem? Počkejte do středního věku
Mezi příjmem a věkem je jasná spojitost. Nejvyšší plat je bez ohledu na dosažené vzdělání třeba také „vysedět“. Podle výsledků společnosti Trexima, která v Česku sleduje vývoj výdělků, mohou s nejvyššími mzdami počítat lidé ve věku mezi 50 a 55 lety. Ve třetím čtvrtletí loňského roku pobírali vysokoškoláci v tomto věku v průměru 39 375 korun měsíčně, středoškoláci 20 875 korun. Na rozdíl od vysokoškoláků, kterým nejvíce skočí hodinová mzda po třicátém roce, v příjmu středoškoláků není mezi pětadvacátým a pětapadesátým rokem příliš výrazný rozdíl.
Až na výjimky jsou na nejvyšších pozicích ve firmách vysokoškoláci. Ve výzkumu provedeném společností Kiebaum má ze stovky ředitelů 87 vysokoškolský diplom, 13 minimálně maturitu. A pokud se octne na ředitelské židli někdo s maturitou, je finančně bit - vedoucí s vysokoškolským diplomem má o polovinu vyšší příjem. „Vyšší vzdělání přináší nejen výhled na zařazení do lepších pozic, ale také zajímavější a tvořivější povolání s vyšší prestiží,“ míní socioložka Jitka Havlová.
Ženy zatím za muži jen klopýtají
|
Ukládáte své peníze na vkladní knížku? Možná děláte velkou chybu. Čtěte ZDE. |
Pohlaví vytrvale platově diskvalifikuje ženy. Jejich příjmy jsou v průměru o čtvrtinu nižší než mužů, rozdíly se navíc stále prohlubují. Je to i tím, že na nejvyšších pozicích se častěji objevují muži. Například v top managementu jsou ženy zastoupeny jen pěti procenty. A když se mezi muže nějaká vtěsná, je finančně bita. „Stejně jako v Německu, i v České republice jsou ženy v nejvyšších řídících funkcích zastoupeny jen velice málo, a ještě k tomu hůře zaplaceny. Pokud celkové roční příjmy vedoucího-muže dosahují v průměru 784 300 korun, přijde si žena na srovnatelné pozici na 576 600 korun,“ říká Radek Primus ze společnosti Kienbaum, která provedla velké platové srovnání.
Ve firmách přesto existují vedoucí místa, kde působí ženy stejně často nebo častěji než muži. Ženy-vedoucí převažují v oblasti řízení lidských zdrojů, bezmála polovinou se podílejí na řízení finančních útvarů a z padesáti procent mají na starosti vedení hospodářské zprávy.
