Mezi prvními fondy na trhu, které oznámily připsané zhodnocení prostředků „svých“ účastníků penzijního připojištění, jsou ING Penzijní fond a penzijní fondy skupiny ČSOB, tedy fondy Stabilita a Progres. Přestože zmiňované fondy připíší rozdílné zhodnocení (viz dále), mají ve vztahu k účastníkům jedno společné, a to že akcionáři zmiňovaných fondů za rok 2003 obdrží nulovou příp. mizivou dividendu. V chování těchto fondů lze spatřovat jediné, a to záměr ulovit v době, kdy se počet penzijně připojištěných pomalu blíží ke svému předpokládanému stropu, nejvíce klientů na ukazatele historicky vysokých připisovaných výnosů. Tato „charita“ však nemůže pokračovat donekonečna. Jak uchopí tuto hozenou rukavici zbývající fondy?
V uplynulém týdnu se fondům dařilo o poznání lépe než v týdnu předešlém. Kdo překvapil příjemně a kdo naopak negativně?
Zatímco Češi byli v socialistickém režimu zvyklí mít práci jistou, nyní je situace často opačná. Na co vše si nemůžeme v práci zvyknout?
Zatímco koncem tisíciletí bylo domácí kino spíše slovní hříčkou, dnes je stále levnější skutečností. Vyplatí se počkat, či raději hned teď zakoupit klasický televizor?
Penzijní fond je dle současné právní úpravy souhrn kapitálu, ve kterém není oddělen majetek účastníků a samotného fondu, za což byla Česká republika již i několikrát kritizována Světovou bankou. Největší část z nakumulovaných prostředků je investována do finančních nástrojů vyjmenovaných zákonem (např. dluhopisy, pokladniční poukázky, limitovaně akcie), ze zbytku jsou uhrazeny veškeré náklady fondu. Zákon stanovuje podmínku, že v každém roce musí penzijní fond hospodařit s kladným výsledkem (nebo alespoň nulovým), což manažerům fondům velmi svazuje ruce, protože nemohou investovat prostředky do volatilnějších, tedy dlouhodobě výnosnějších aktiv.
Vzniklý zisk je pak vztažen k průměrnému stavu aktiv evidovaných ve prospěch účastníků v daném roce, čímž vznikne čistý výnos penzijního fondu. Ten je pak na základě rozhodnutí valné hromady rozdělen tím způsobem, že minimálně 5 procent z výnosu putuje do rezervního fondu a že maximálně 10 procent bude vyplaceno akcionářům. Z tohoto nařízení tak nevyplývá skutečnost, která se běžně veřejnosti sděluje, tedy že minimálně 85 procent výnosu obdrží účastníci. Teoreticky totiž nemusí být účastníkům připsán žádný výnos, to se však z marketingových důvodů ještě nestalo.
Rok 2003? Na úrovni minulého roku
Zhodnocení prostředků v penzijních fondech za rok 2003 ukazuje následující tabulka. Jednotlivé fondy jsou seřazeny sestupně dle vypočteného zhodnocení.
Název fondu | Průměrná hodnota fondu (v mil. Kč.) | Celkový čistý výnos fondu | Maximální možné připsané zhodnocení (odvod 5 % do rezervního fondu) | Skutečné připsané zhodnocení |
ČSOB PF Progres | 272 Kč | 4,46% | 4,24% | 4,30% |
ING Penzijní fond | 7 279 Kč | 4,43% | 4,21% | 4,00% |
PF Komerční banky | 9 527 Kč | 3,83% | 3,64% | n/a |
Allianz PF | 3 273 Kč | 3,64% | 3,46% | n/a |
PF České pojišťovny | 8 348 Kč | 3,53% | 3,35% | n/a |
Generali PF | 582 Kč | 3,50% | 3,32% | n/a |
CREDIT SUISSE LIFE&PENSIONS PF | 18 741 Kč | 3,27% | 3,11% | n/a |
Zemský PF | 341 Kč | 3,09% | 2,93% | n/a |
PF České spořitelny | 7 972 Kč | 3,05% | 2,90% | n/a |
Hornický PF Ostrava | 731 Kč | 2,88% | 2,74% | n/a |
ČSOB PF Stabilita | 7 055 Kč | 2,43% | 2,30% | 2,30% |
Zdroj: APF ČR
Pro všechny penzijní fondy, které mají většinu portfolia v dluhopisech, nebyl rok 2003 příliš úspěšný. Přesto došlo díky nízké inflaci k reálnému zhodnocení úspor na úrovni předešlých let. Nejvíce svým klientům „vydělaly“ fondy s agresivnější investiční strategií (s větším podílem akcií), tedy ČSOB PF Progres a ING PF. Právě vysoký podíl akcií (ke konci roku 2003 to bylo již 14 procent) zapříčinil, že v rámci jedné finanční skupiny ČSOB jeden fond zhodnotil prostředky klientů nejlépe a druhý naopak nejhůře, a to i přes skutečnost, že PF Progres vykazuje vyšší relativní průměrné náklady než PF Stabilita. Již několikátý rok po sobě se také potvrzuje skutečnost, že úspory z rozsahu penzijních fondů se nekonají. Není tak žádná spojitost mezi velikostí fondu a kvalitou hospodaření, na kterou upozorňují některé penzijní fondy ve svých materiálech. Naopak. Menší fond může hospodařit díky lepší kontrole mnohem efektivněji.
Co mohou čekat klienti do budoucna?
Víte, co se děje s vašimi penězi v penzijním fondu? |
Zhodnocení prostředků účastníka u penzijního fondu za daný kalendářní rok se obecně spočte jako podíl částky připsané na základě rozhodnutí valné hromady penzijního fondu na osobní účet účastníka za daný kalendářní rok na straně jedné a roční průměrné hodnoty denních, popřípadě měsíčních zůstatků na straně druhé. Pokud se chcete dozvědět, co se děje s vašimi penězi v penzijním fondu, více naleznete ZDE. |
Budoucnost penzijních fondů je nejistá
Vše směřuje k tomu, že na penzijní připojištění bude konečně pohlíženo jako na životní pojištění, a to se všemi jeho určujícími specifikacemi. Penzijní fondy budou muset účtovat stejným způsobem jako životní pojišťovny, tedy i oceňování závazků bude probíhat obdobně jako u životních pojišťoven. Pak si však musíme položit
Penzijní připojištění ve víru změn. |
Jakého výnosu budou podle Vás penzijní fondy dosahovat v budoucnu? Byli byste ochotni vyměnit „staré“ penzijní plány, které garantují vyšší penze, za nové, které ponesou nižší garance, ale potencionálně budou přinášet vyšší zhodnocení? Těšíme se na názory.