Otevřené podílové fondy neměly v minulých letech na růžích ustláno. Jejich klienti se nezajímali příliš o to, kolik vydělali, ale spíše počítali své ztráty. Podle odborníků už však máme nejhorší časy za sebou. Ten, kdo chce zkusit podílové fondy, ale obává se, že by přišel o své úspory, může využít takzvané zajištěné fondy. Vladimír Tomšík, hlavní ekonom NEWTON Holding, k tomu říká: „Výnosy z termínovaných vkladů jsou minimální a zajištěný fond, který garantuje minimálně stoprocentní návratnost, je samozřejmě i pro začátečníky velmi zajímavý.“ V takovém případě mají totiž jistotu, že vložené peníze dostanou všechny zpět.
V současnosti slibují investiční společnosti dokonce navíc určité zhodnocení, například u fondu ESPA-ČS Zajištěný fond 1 to byla čtyři procenta za čtyři roky, Zajištěný růstový čínský fond HSBC v eurech přinesl zhodnocení dokonce o osm procent za pět let. Důležitý je také maximální výnos - některé fondy jeho výši neomezují, zatímco u jiných je stanovena nejvyšší hranice zhodnocení, například 40 procent.
Na co si dát pozor
Pozornost je třeba věnovat těmto několika základním pojmům a údajům: upisovací období, poplatky, kam fond investuje, výše první investice či minimální a maximální výnos.
Zatímco u klasických podílových fondů probíhá prodej podílových listů nepřetržitě, v případě zajištěných fondů je prodej časově omezen. Obvykle se jedná o období šesti až osmi týdnů, poté je nabídka uzavřena. V současnosti je možné nakoupit tři fondy ČSOB (do 28. května) a zajištěné růstové fondy HSBC (do 8. června). Zájemce o podílové listy obvykle uspěje ve všech pobočkách banky, jejíž investiční společnost fond spravuje, případně u specializovaných finančních zprostředkovatelů.
 |
Peníze v bankách nevydělávají. Zhodnoťte je ve fondech. |
Při zpětném prodeji je však nutné dodržet stanovenou dobu, po kterou mají peníze zůstat ve fondu - obvykle se jedná o čtyři až pět let. Pokud by chtěl člověk získat své peníze zpět dříve, musí počítat s poměrně vysokými poplatky. To potvrzuje Petr Zapletal: „Důležité je si uvědomit, že si sice své peníze může investor vybrat z fondu kdykoli, ale předčasný výběr nezajišťuje návratnost původní investice a je obvykle zatížen poplatky, takže je třeba s ním počítat pouze jako s nouzovou variantou.“
Velmi důležitou roli hraje také minimální první investice. U některých investičních společností totiž není její výše nijak zanedbatelná - například u fondů HSBC je to 5000 eur, dolarů nebo britských liber. U ČSOB investiční společnosti bude kupující potřebovat pro fondy v korunách alespoň 10 000 korun, případně 1000 eur či dolarů pro fondy v těchto měnách.
S cizí měnou raději opatrně
Zájemci o zajištěné fondy si dnes mohou vybírat nejen mezi investičními společnostmi, ale i měnu, v které hodlají investovat. Kromě světových měn, jako je americký dolar, britská libra nebo euro, je možné zvolit i českou korunu - ta je však zatím méně častá.
Zvolíte-li některou z cizích měn, hrozí vám takzvané kurzové riziko. Pokud je kupříkladu minimální první investice 5000 eur, představuje to při kurzu 32 korun za jedno euro částku 160 000 korun. U zajištěného fondu je zajištěna minimálně stoprocentní návratnost; po čtyřech letech tedy dostanete zpět částku 5000 eur. Jestliže však koruna posílí na 29 korun za jednou euro, budete mít jen 145 000 korun. Vaše „zajištěná investice“ tak končí s prodělkem 15 000 korun.
V případě oslabení koruny mohou být zisky mnohem vyšší. Vladimír Tomšík uvádí: „Já bych se kurzového rizika nebál - například kurz dolaru se vždy pohyboval ve vlnách a to, že je teď dole, neznamená, že by za čtyři roky nemohl být silnější.“ S tím však nesouhlasí Petr Zapletal: „Pro českého zájemce jsou vhodné pouze zajištěné fondy v českých korunách. Například jakákoliv dolarová investice ztratila za poslední dva roky téměř dvacet procent. Zahraniční měna má smysl jen pro ty investory, kteří v ní vedou svoje obchody nebo soukromé aktivity.“ Komu jsou zajištěné fondy doporučovány a proč? Čtěte ZDE.
| Zajištěné fondy | |
| Výhody | Nevýhody |
| + návratnost vložené sumy 100 procent + některé fondy garantují určité minimální zhodnocení + pokud zůstanou peníze ve fondu déle než šest měsíců, neplatí klient daň z výnosu |
- peníze nejsou pojištěny - poplatky - v případě předčasného prodeje podílových listů vysoké výstupní poplatky - peníze musí obvykle zůstat ve fondu dlouhou dobu - čtyři až pět let |
Banky se snaží konkurovat
 |
Vysoké výnosy: už i v bance! Čtěte ZDE. |
U klasických termínovaných účtů se pohybují úroky okolo jednoho až dvou procent. Obě zmíněné banky však zhodnocení odvozují například od vývoje koše nejlepších světových akcií či kurzu dvou měn. To znamená, že klient může získat v případě příznivého vývoje mnohem vyšší výnos. Pozor je také třeba dát na upisovací období, dokdy je možné uzavřít smlouvu o zřízení vkladu. Například u Živnobanky bylo omezeno na dva měsíce. Zapomenout nelze ani na minimální vklad - Citibank vyžaduje u svého indexového termínovaného vkladu vložit sumu nejméně 100 000 korun.
Výhodou je pojištění vložených peněz, stejně jako u ostatních bankovních účtů, až do výše 90 procent celkové částky, maximálně 25 000 eur, což je zhruba 800 000 korun. Na rozdíl od podílových fondů se klient nemusí obávat žádných vstupních ani výstupních poplatků. Na druhou stranu musí počítat s tím, že ze svého zisku bude muset zaplatit patnáctiprocentní daň z úrokového výnosu.
| „Nové“ termínované vklady | |
| Výhody | Nevýhody |
| + vklad je ze zákona pojištěn + nulové vstupní a výstupní poplatky + v případě pozitivního vývoje vyšší zhodnocení než na klasickém termínovaném účtu + návratnost vložených peněz 100 procent plus určité zhodnocení |
- v některých případech vysoká první investice - banka si může stanovit jako podmínku vedení běžného účtu - v některých bankách dlouhodobá blokace peněz na účtu - daň z úrokového výnosu 15 procent |
