V zákoně o pojišťovnictví můžeme nalézt ustanovení, že státní dozor v pojišťovnictví vykonává zejména v zájmu ochrany spotřebitele ministerstvo financí. Na možnost stěžovat si by měl být každý zájemce o pojištění upozorněn povinně poskytovatelem služby ještě před uzavřením pojistné smlouvy. Není-li tedy pojistník, pojištěný nebo oprávněná osoba spokojena se stanoviskem pojišťovny k podané „reklamaci“, může tuto stížnost postoupit Úřadu státního dozoru v pojišťovnictví a penzijním připojištění při ministerstvu financí.
Stížnost na pojišťovnu či makléře může podat kdokoli. Po obdržení stížnosti příslušná oddělení ministerstva provedou šetření a jeho výsledek sdělí stěžovateli. Dozor ale nemůže zasahovat do smluvních vztahů mezi pojišťovnou a klientem, proto výsledek šetření má charakter pouze doporučení, které není právně nijak vymahatelné. Státní regulátor v tomto ohledu nemá prakticky žádné legislativní pravomoce.
Kde není žalobce, není ani žalovaného
Nové peníze ve fondech příliš nepřibývají. Přestože ze zahraničí slyšíme o rekordních prodejích fondů, u nás se držíme spíše jistoty vkladů.
V Česku se rasově diskriminuje a zaměstnavatelé to činí většinou skrytě. Přestože v případě sporu právě oni musí dokázat, že co se stalo, nebyla rasová diskriminace, žalobce to nemá lehké. Je totiž na něm, aby dokázal, že se něco skutečně stalo.
Jestli má cestovní kancelář pěkný katalog, luxusní autobus či velmi výhodné ceny a příjemný personál, není tolik důležité. Mnohem důležitější je to, zda je pojištěna proti úpadku.
Ministerstvo financí doporučí buď řešení - dohodu mezi stranami, anebo předání sporného případu k řešení nezávislému soudu, kde se může klient pojišťovny domoci náhrady. Pokud chce ale poškozený náhradu vzniklé škody skutečně vymáhat, musí podat žalobu na pojišťovnu nebo prodejce pojištění sám. Zde však stojíme před zásadní a doposud nikým nezodpovězenou otázkou. Co a zejména jak velká je v daných případech vzniklá škoda? Sjedná-li agent klientovi pojistnou ochranu, aniž by ji potřeboval, je to zaplacené pojistné na toto rizikové pojištění a z toho plynoucí ušlý zisk? Pod nepřesnými argumenty jako je vstup země do EU donutí pojišťovna svoje klienty k převodu prostředků na jiný pro klienta méně výhodný produkt, kde pojištěným není sdělována jak pojistná částka pro případ dožití, tak ani relevantní poplatky nezbytné k posouzení nákladnosti tohoto pojištění. Co bude v případě žaloby na postup pojišťovny vzniklou škodou? Dokazovací povinnost je na straně poškozeného.
Vedle svého postoje k danému případu může dozor udělit pojišťovně nebo makléři pokuty a sankce, které jsou uvedeny ve zvláštním sazebníku ministerstva financí. V něm jsou přesně vymezeny případy, ve kterých státní dozor může pokuty uložit. Sankce pro zprostředkovatele začnou platit až od 1.1.2005, pro pojišťovny jsou v platnosti už nyní. Tyto sankce se však vztahují většinou na prohřešky v hospodaření pojišťovny. Se sankcemi při podvodném jednání se ve vyhlášce nepočítá. Sečteno, podtrženo: poškozený si může na pojišťovnu či prodejce pojištění sice stěžovat, avšak náhradu škody mu to nezajistí. V takovém případě je nutné podat žalobu a vést soudní spor s pojišťovnou sám.
Žalujte pojišťovnu za špatnou radu! Čtěte ZDE. |
Častější formou ochrany spotřebitele pojištění je tzv. zájmový ombudsman, se kterým se můžeme setkat například v Irsku či ve Švýcarsku. V čele úřadu stojí expertní rada, která je složena ze zástupců členských pojišťoven. Rozhodnutí mají v takovém případě charakter doporučení, které není právně vymahatelné, avšak viník obvykle vzniklou škodu z marketingových důvodů uhradí. Členství v tomto „klubu“ bývá obvykle pro pojišťovny cennější než ušlý zisk. Otázkou je, zda si může v tlaku svých chlebodárců tento ochránce spotřebitele zachovat dlouhodobou nezávislost. Dovolím si tvrdit, že vyspělost a kultura českého pojistného trhu činí toto pojetí ochrany zájmů spotřebitele minimálně velmi diskutabilním.
Zájmy akcionářů logicky vítězí nad zájmy klientů
Co říct na závěr? Z dostupných zdrojů vyplývá, že většina případů, které řeší ochránci spotřebitelů pojištění v zahraničí, se týká nekalých marketingových praktik ze strany pojišťoven a prodejců pojištění. Na tyto praktiky si nyní sice můžete v Čechách stěžovat, avšak o náhradu škody se musíte soudit sami. Postavit se proti právníkům pojišťovny navíc u soudů, pro které je oblast pojišťovnictví zatím polem neoraným, však bude vyžadovat značnou část prostředků, vůle, času a odvahy.
Výnos 48 % a "pojištění zdarma" Vyplatí se kombinace pojištění se zajištěným fondem? Více ZDE. |
Uzavřeli jste pod tlakem nepřesných informací nevhodné pojištění? Podařilo se vám získat alespoň částečnou náhradu škody? Děkujeme za vaše názory a připomínky.