Fondy se podle rizika, investičního horizontu a aktiv, do kterých investují, dělí do pěti základních skupin, a to na akciové, dluhopisové, peněžního trhu, smíšené a fondy fondů. Zvláštní skupinu pak tvoří fondy zajištěné.
Největší popularitě se u nás v současnosti těší fondy peněžního trhu. Vyplývá to z faktu, že domácí investoři nejsou ochotni podstupovat při investici velké riziko a jsou ochotni se kvůli tomu vzdát vyššího výnosu. Fondy peněžního trhu patří mezi nejméně rizikové investiční nástroje. Prostředky podílníků investují do bezpečných instrumentů, jako jsou státní pokladniční poukázky nebo státní dluhopisy s krátkou dobou splatnosti. S tím také souvisí jejich investiční horizont, který je nastaven na půl roku. V každém případě se nedoporučuje nechávat prostředky v těchto fondech déle než rok.
Investoři uvažující ponechat peníze ve fondech déle než rok by se měli poohlédnout po fondech dluhopisových. Jejich investiční horizont se pohybuje od jednoho do tří let a prostředky investují převážně do kvalitních dluhopisů firem s vysokým ratingem, nebo také do státních obligací rozvíjejících se zemí. S určitým limitem mohou investovat také do akcií (maximálně 10 %). Předpokládaný výnos je vyšší než u fondů peněžního trhu, je s tím však pojeno také vyšší riziko.
Vyšší riziko slibuje zajímavý výnos
Kdo chce podstupovat riziko s tím, že vyšší výnos je jeho prioritou, může se rozhodnout pro investici do fondů akciových. Ty sice nabízejí nejzajímavější zhodnocení, je ale potřeba počítat s tím, že riziko ztráty je u nich nejvyšší. Většinu (minimálně 66 %) peněžních prostředků akciové fondy investují do akcií. Tato možnost se doporučuje těm, kteří investují na delší dobu kolem pěti let, v průběhu které se může výnos pohybovat v záporných hodnotách, není však třeba panikařit, tyto fondy se vzhledem k aktivu, do kterého investují, vyznačují značnou volatilitou.
Kdo chce investovat najednou do různých aktiv, ten si může vybrat fond smíšený. Tyto fondy investují do různých aktiv (akcie, dluhopisy, nástroje peněžního trhu) bez
 |
Rozvoj českého investování? Tragédie. Více čtěte ZDE |
Další skupinu tvoří fondy fondů, které investují minimálně 66 % prostředků do podílových listů jiných podílových fondů. Jejich výhodou je to, že investor vlastně diverzifikuje riziko do vícerých fondů investicí jen do jediného fondu. Nevýhodou mohou být vyšší poplatky nebo netransparentnost. Investiční horizont fondů fondů je tři a více let.
Garance může něco stát
Speciální, v poslední době však velice oblíbenou skupinou fondů jsou fondy zajištěné. Již z jejich názvu vyplývá, že investorům garantují určité minimální zhodnocení, nebo alespoň navrácení investované částky. Tato garance ale něco stojí, a tak výnosy těchto fondů mnohdy dosahují stejné úrovně jako fondy peněžního trhu, nebo dokonce jenom termínovaných vkladů. Jejich nevýhodou je i to, že doba trvání je pevně stanovena (4 - 6 let) a při jejím nedodržení ztrácí investor garanci a musí zpravidla zaplatit vysoké poplatky.
Kromě rizika může být kritériem pro rozdělení fondů také distribuce jejich zisků. Fondy se tak dělí na dividendové a růstové. První skupina vyplácí výnosy v pravidelných intervalech, ve formě dividend. Růstové fondy naopak svoje zisky dále reinvestují a k realizaci zisku dochází prodejem podílových listů. Je třeba zdůraznit, že růstové fondy jsou z daňového hlediska u nás výhodnější.
Který druh fondu je vám nejvíce sympatický? Jste ochotni riskovat kvůli vyššímu výnosu, nebo raději upřednostňujete bezpečnost?
