Navíc po ní firma, ve které manžel pracoval, požadovala zaplatit notebook, který byl poškozen přímo při pracovním úrazu.
Zákoník práce na takovéto situace pamatuje. Stanoví totiž, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci nahradit škodu, která mu vznikla v důsledku pracovního úrazu. Pozůstalí po zaměstnanci, který zemřel následkem pracovního úrazu, mají nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením zaměstnance, například náklady na léky nehrazené ze zdravotního pojištění, náklady na zdravotní pomůcky a podobně.
Pozůstalí mají rovněž právo na náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem. Vždy bude záležet na konkrétním posouzení, co jsou přiměřené náklady, nepochybně i s ohledem na místní zvyklosti a tradice. Prováděcí vyhláška však jednoznačně stanoví, že náklady na zřízení pomníku se hradí maximálně do výše 10 000 korun a náklady na smuteční ošacení se hradí pouze ve výši jedné třetiny.
Právo na odškodnění
Pozůstalí, kteří byli na zemřelého odkázáni výživou, mají právo na náhradu nákladů na výživu pozůstalých. Nárok mají však pouze ti, kterým zemřelý byl povinen poskytovat výživu – to platí například v případě, kdy zaměstnanec živil nezletilé děti.
Při výpočtu výše této náhrady se vychází z průměrného výdělku zemřelého a není možné ji vyplatit, pokud je uhrazena dávkami důchodového zabezpečení, například sirotčím důchodem. Manžel nebo manželka zemřelého zaměstnance a jeho děti, které mají nárok na sirotčí důchod (tedy děti nezaopatřené, připravující se na své budoucí povolání nebo zdravotně postižené), mají rovněž právo na jednorázové odškodnění. Dítěti přísluší částka ve výši 80 000 korun, manželovi či manželce ve výši 50 000 korun. V kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu by však zaměstnavatel mohl stanovit částky odškodného vyšší.
Bolestné se nevyplácí
Vedle těchto nároků mají pozůstalí právo na to, aby jim bylo vyplaceno vše, nač měl nárok jejich blízký s jedinou výjimkou – smrtí zaniká nárok zaměstnance na náhradu za bolest (takzvané bolestné) a za ztížení společenského uplatnění. Veškeré další nároky trvají i po smrti. Do výše trojnásobku průměrného měsíčního výdělku přecházejí tyto nároky postupně přímo na manžela, děti a rodiče, jestliže se zemřelým žili v době smrti ve společné domácnosti. Teprve, kdyby tyto osoby neexistovaly, stávají se tyto nároky předmětem dědického řízení.
Oproti tomu nároky zaměstnavatele, a to nároky peněžité, zanikají smrtí zaměstnance. Ovšem i zde platí výjimky pro ty nároky, o kterých již bylo pravomocně rozhodnuto (například rozsudkem soudu) nebo které byly zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznány. To se týká také nároků zaměstnavatele na náhradu škody, která mu byla zaměstnancem způsobena úmyslně nebo která vznikla ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci na písemné potvrzení.
 |
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFORMACE pro vaše finance? Navštivte podnikani.idnes.cz |
