S ústrky se ženy začínají setkávat záhy, často už ve chvíli, kdy skončí školu a začínají si hledat práci. Hlavním handicapem se v tu chvíli stává jejich schopnost rodit děti. U mladé, svobodné dívky se zaměstnavatelé bojí, že jim za chvíli zmizí na mateřskou. U matky s dětmi převažuje předpoklad, že rodina bude stejně na prvním místě a práce bude na druhé koleji. V českých domácnostech navíc stále převládá tradiční rozdělení rolí, kdy žena musí ke svému povolání zvládat ještě víceméně kompletní péči o domácnost.
Muži do práce, ženy k dětem?
V drtivé většině případů to bývá žena, kdo zůstává s dětmi po narození doma. Otců, kteří zůstanou po narození potomka doma, sice podle studie, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce a sociálních věcí, přibývá, stále však jejich podíl nepřekračuje jedno procento.
Většinou se jedná o muže úspěšných žen, které se chtějí plně věnovat kariéře a v některých případech také pobírají o poznání vyšší plat než jejich partner. "Druhou skupinu pak tvoří muži, kteří mají výrazně horší pozici na trhu práce oproti své ženě. To se týká hlavně oblastí s vysokou nezaměstnaností. Tady ženy přijímají mnohdy místa za ne moc výhodných finančních podmínek, ale muž v tom regionu práci nesežene," dodává Hana Maříková ze Sociologického ústavu Akademie věd. Určitou malou část pak tvoří ti muži, kteří prostě mají touhu vyzkoušet si, jaké to je být s dítětem doma.
Otců na mateřské by možná mohlo být víc, pokud by nebyly podmínky nastaveny tak, že se ve většině případů rodině vyplatí, aby doma zůstávala žena. Žena má po narození dítěte nárok na půlroční mateřskou dovolenou s měsíčním příjmem odpovídajícím 69 % z platu za poslední čtvrtletí před nástupem na mateřskou a až po půl roce, pokud se nevrátí do práce, zůstává doma s dětmi na rodičovské dovolené s rodičovským příspěvkem, který je stejný bez ohledu na příjem – záleží jen na tom, kterou ze tří "rychlostí" si v současné době zvolí.
Otec nemá na skutečnou "mateřskou" nárok. Od začátku zůstává s dítětem doma na rodičovské dovolené s paušálním rodičovským příspěvkem, který v příjmech rodiny tvoří zanedbatelnou položku. Podmínky nastavené společností svým způsobem ukazují, který model je z hlediska legislativy přijímán jako standardní – žena s dětmi, muž v práci.
Matky na 0,1 úvazku
Ženy, které při dilematu práce versus rodina dají přednost budování kariéry, se musí vyrovnat s tím, že ne každý jejich rozhodnutí ocení. Podle studie Aleny Křížkové ze Sociologického ústavu Akademie věd s názvem Životní strategie žen-manažerek si polovina všech mužů a žen v České republice stále myslí, že žena by se měla starat o děti, zatímco muž vydělávat.
Přesto se už ostny notně obrousily a přes přetrvávající stereotypy už česká společnost nepohlíží na zaměstnané ženy jako na "krkavčí matky". Budování kariéry na úkor péče o rodinu se ale stále s velkým pochopením nesetkává. "Vzhledem k nutnosti dvou příjmů v rodině a sebepojetí českých žen jako spoluživitelek lze říci, že se ustálil model dvoupříjmové rodiny.
Přesto mezi názory celé poloviny českých mužů a žen přetrvává jako ideální tradiční představa o uspořádání rodinných rolí mezi mužem a ženou, kdy se má o finanční zajištění rodiny postarat především muž a hlavní zodpovědnost za péči o děti a domácnost nést žena," píše Hana Hašková v publikaci Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny, kterou vydal Sociologický ústav Akademie věd ČR v roce 2003. "Ženy, které řeší, jak skloubit budování kariéry s rodinou, nemohou fungovat jako matky teprve ‚na plný úvazek‘."
Ukaž, že jsi chlap!
Za malý počet žen ve vrcholovém managementu firem a ve vysoké politice si zčásti mohou i ženy samy. Jak přiznává šéfka Oskarmobilu Karla Stephensonová, řada z nich o významné a časově náročné funkce moc nestojí. Navíc, jak přiznávají i sociologové, skutečně existují z obecného pohledu patrné rozdíly v přístupu mužů a žen k práci a pracovnímu vytížení.
Jednou ze základních charakteristik, která se u mužů a žen v pracovním procesu liší, je délka času, který svému zaměstnání věnují. "Data zcela jednoznačně ukazují, že muži tráví v zaměstnání v průměru více času než ženy a jsou zároveň ochotnější pracovat déle, pokud jim je provedená práce dobře zaplacena," uvádějí Alena Křížková a Lenka Václavíková-Helšusová ze Sociologického ústavu Akademie věd ve studii Sociální kontext života žen pracujících v řídicích pozicích.
Je ale také pravda, že pokud to chce žena dotáhnout skutečně vysoko, musí často vyvinout mnohem větší úsilí než její mužští kolegové, aby dokázala, že jim stačí a že skutečně nebude její rodinný život zasahovat do plnění pracovních povinností.
Navíc se musí do velké míry přizpůsobit mužskému myšlenkovému světu. Podle socioložky Judy Wajcman je management obecně vystavěn na mužském principu, který automaticky staví ženy mimo. Wajcman při svém výzkumu senior manažerů a manažerek, jehož výsledky publikovala v knize Managing Like a Man, zjistila, že manažerská pozice je jednoduše založena na vlastnostech a kvalitách stereotypně přisuzovaných mužům.
Při svém výzkumu v počítačové společnosti Chip, která se pyšní otevřeností každému a deklaruje rovnost mužů a žen, zjistila, že pro postup na vyšší pozice je velmi důležité zviditelňování se, vyzdvihování vlastních kvalit a networking, což jsou postupy uplatňované především muži. Zároveň mají ženy v Chipu sice deklaratorně dané rovné příležitosti s muži, ale za podmínky, že se přizpůsobí mužsky nastavenému prostředí. To je také důvod, proč jich je na pozicích senior manažerů v Chipu jen 5 procent.
Americké manažerky: Návrat k rodinnému krbu?
V USA přibývá žen, které na čas přerušují kariéru a věnují se plně výchově dětí. Tento trend je v posledním roce až dvou poměrně výrazný, a to přesto, že v USA je jedna z nejkratších mateřských dovolených na světě – jen několik týdnů, navíc bez nároku na jakoukoli peněžitou podporu.
Jedná se pouze o čas, po který může být žena doma, aniž by ji mohl zaměstnavatel vyhodit z práce. Nový trend se netýká jen žen, které nemají co ztratit, jedná se o úspěšné manažerky, lékařky, právničky a další úspěšné ženy, které svému zaměstnání věnují i 16 hodin denně.
Ještě přednedávnem proto patřila k image manažerské rodiny paní do domácnosti a k dítěti. Bylo to a dosud je v USA jedno z velmi vyhledávaných, žádaných a poměrně dobře placených zaměstnání. V poslední době se ale situace mění. Podle průzkumů veřejného mínění se objevují obavy z toho, že něco významného v životě utíká pod rukama, že člověk zmešká něco, co se už nedá vrátit.
Vystihují to prohlášení typu: "Jsem přesvědčená, že kariéru si budu později budovat dál, ale první zoubek mého dítěte se dvakrát neobjeví." "Chci si s ním hrát, povídat mu pohádky, těším se na to, bude to úžasné." "Život je krátký a nechci si najednou uvědomit, že mám velké děti a vůbec je neznám."
Jednou z podmínek rozhodnutí zůstat doma s dětmi je dobré finanční zázemí. Podle psychologů a sociologů by však nebylo dobré dospívat k předčasným zevšeobecňujícím závěrům a hledat za novým trendem trvalejší fenomén. Může jít jen o módní vlnu, která odezní stejně rychle, jako přišla. Je příliš brzy vyhodnocovat, zda lidé jsou s novým uspořádáním opravdu spokojeni a zda jsou rodiny šťastnější. Zcela předčasné a nemožné je zjišťovat či odhadovat, jak opravdu dopadne kariéra matky, která se za pár let rozhodne vrátit se do svého oboru.
