Do dluhů ji dostal manžel alkoholik, se kterým se rozvedla, ale povinnost splatit polovinu peněz jí zůstala. Nedokázala to. A dluh kvůli penále dramaticky rostl.
"Díky osobnímu bankrotu se růst penále a úroků zastaví a já budu mít šanci vše splatit," říká spokojeně, i když následujících pět let jí bude z výplaty zůstávat jen životní minimum (zhruba osm tisíc korun). Zbytek půjde na splátky.
Špatný čas na výpověď
"Měla jsem dobrou práci, ze které jsem odešla s tím, že si najdu jinou. Ale to se mi nepovedlo a najednou nebylo z čeho splácet," vysvětluje. "Nakonec jsem namísto původních tří set tisíc dlužila kvůli úrokům a penále dvojnásobek."
Čas pro podání výpovědi si ale nevybrala nejlépe. Psal se rok 2002 a nezaměstnanost na Ostravsku dosahovala katastrofických čísel. Její příjmy poklesly z třiceti tisíc na třetinu a to nestačilo na splácení půjček. Měsíční splátky se v té době pohybovaly okolo patnácti tisíc korun.
"Půl roku jsem byla na úřadu práce, pak jsem začala roznášet noviny a jako druhé zaměstnání jsem začala dělat jako obchodní zástupkyně pro jedno rádio. To ale byly jen malé příjmy."
V roce 2004 si našla Lucie Vrbková novou práci s platem, ze kterého šlo splátky řešit. "Po třech měsících ale přišla soudní exekuce a obstavení platu. Chtěla jsem se s věřiteli dohodnout, ale když slyšeli, že jsem jim schopna splácet místo tisícovky měsíčně jen sto korun, veškerá komunikace ustala," popisuje Lucie Vrbková svou snahu o řešení.
Nový zákon o insolvenci, kdy může každý na sebe vyhlásit bankrot, přijala jako spásu. "Na ten zákon jsem čekala, prostudovala jsem si veškeré paragrafy, chystala se, že ho při nejbližší příležitosti využiji. Třetího ledna v osm hodin ráno jsem stála před Krajským soudem v Ostravě. O pětatřicet minut později soud mou žádost přijal," popisuje začátky soudního řízení Lucie Vrbková.
Podání žádosti ale není nic jednoduchého. Žadatel musí soudu předložit nejen výpis z rejstříku trestů, doklady o příjmech za poslední tři roky nebo soupis majetku a závazků, ale i možné příjmy v následujících pěti letech.
Právě kvůli formálním chybám žadatelů soudy zatím povolily jen zhruba sedminu osobních bankrotů. Podle pondělního vyjádření ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila od počátku roku podalo návrh na oddlužení 349 lidí, schváleno však bylo 51 případů.
V okamžiku, kdy návrh na osobní bankrot člověk podá, začínají běžet zákonem stanovené lhůty. Soud do čtrnácti dní rozhodne, zda osobní bankrot povolí. V případě, že ano, začne běžet třicetidenní lhůta, ve které se musí případní věřitelé přihlásit. "Ty firmy si to hlídají, ze šestnácti věřitelů se jich přihlásilo patnáct," říká Vrbková.
"Po pěti letech začnu znovu"
Hlavním důvodem, proč se matka dvou dětí rozhodla osobní bankrot podstoupit, je fakt, že pokud vše půjde dobře, bude po pěti letech splácení bez dluhů. Mezi tím jí však z veškerých příjmů nezůstane kromě zákonem určeného minima vůbec nic.
"A důležité je i to, že přestaly nabíhat úroky a penále. To je věc, která dokáže dostat na dno každého," říká Lucie Vrbková.
Zkušenosti, které při soudním řízení získala, by ráda předala dalším. "Chci o tom napsat knihu a využít své zkušenosti při pomoci lidem, kteří se dostali do podobných problémů jako já, stát se to totiž může každému," vzkazuje žena, která kromě zaměstnání a péče o dvě děti zvládá ještě dálkové studium na vysoké škole.
