V následujícím textu jsou shrnuta fakta, která byste o výživném měli vědět.
1. Za soudní jednání o výživném na nezletilé děti se neplatí žádné soudní poplatky.
2. Rodiče obvykle hradí rovným dílem náklady na případné znalecké posudky či překlady, náklady na právní zástupce si hradí každá strana sama.
. Dárky se nepočítajíJednou měsíčně přijdou na účet peníze. Vždy dohodnutá částka. Dárky, kapesné a jiná přilepšení se do výživného nezapočítávají, to dáváte dítěti navíc. |
3. Rodiče musí předložit soudu potvrzení o příjmech. Zaměstnaným je vydá zaměstnavatel, podnikatelé dokládají poslední daňové přiznání. Pokud třeba matka nepracuje a není vedena na úřadě práce, předloží čestné prohlášení, že nemá žádné příjmy.
4. Příjemce peněz alimenty nedaní, jde o čisté peníze. Musí je však uvádět jako příjem, třeba v žádosti o sociální dávky.
5. Dítěti by měl být zachován standard, na jaký bylo zvyklé. Potřeby dítěte jsou nejpřednější, neznamená to tedy, že pokud třeba otec splácí leasing na tři auta, bude proto platit méně.
6. U soudu dítě vždy zastupuje opatrovník (pracovník odboru sociální péče), který dohlíží na to, aby výše výživného a rozhodnutí o tom, komu dítě svěří do péče, bylo opravdu v souladu se zájmy dítěte.
7. Výživné se platí pravidelně jednou měsíčně, vždy na měsíc dopředu, obvykle v částkách zaokrouhlených na stokoruny.
8. Do 18 let dítěte se platí výživné k rukám rodiče, který má dítě v péči. Zletilému dítěti se platí přímo. Dospělé dítě také samo dává k soudu žádost o změnu výživného.
9. Přihlíží se také k tomu, kolik dalších vyživovacích povinností rodič má. Význam má i to, v jakém regionu dítě žije (mimo Prahu a velká města bývají alimenty nižší, protože jsou nižší jak náklady, tak příjmy).
10. Ani v případě, že dítě ukončí školu a nastoupí do práce, nezaniká automaticky povinnost platit výživné. Rodič, který platí alimenty, by měl podat k soudu návrh na zrušení vyživovací povinnosti.
11. Jestliže se dítě vdá nebo ožení, přechází vyživovací povinnost na jeho manžela, a pro rozvedeného rodiče tudíž placení alimentů končí. Ani to však není automatické, musí požádat soud.
12. Pokud soud rozhodne o střídavé péči obou rodičů, neznamená to, že žádné výživné nebude. Rodič s výrazně vyššími příjmy musí přispívat na děti v době, kdy jsou v péči "chudšího" z rodičů.
13. Když v době rozvodu není jeden z manželů schopen se sám uživit, má nárok na výživné. Neznamená to, že byste mohli přijít po dvaceti letech za exmanželem a chtít, aby se o vás staral. Neschopnost vlastní obživy musí být v době, kdy se manželství rozpadá. Na výživné je v tomto případě nárok až do doby, než je vyživovaný schopen se zabezpečit sám. Třeba i těch 20 let. Předpokladem je však neschopnost se živit, ne lenost.
14. Když dojde k rozvodu z převážné viny jednoho z manželů, pak ten druhý může také požádat o výživné. Třeba když lépe situovaný manžel od rodiny odejde za milenkou/milencem. Výživné však bude platit nejvýš tři roky od rozvodu, pak už na ně nárok není.
15. Jde-li o výživné na manžela, poplatek za jednání u soudu je 300 korun. Výživné na rozvedeného manžela může být splatné buď najednou, nebo v pravidelných měsíčních splátkách.
