Plán podpořilo 263 zákonodárců, 171 jich bylo proti. Kontroverzní balíček na oživení finančního sektoru záhy podepsal i americký prezident George Bush. Jeho souhlas však byl na rozdíl od hlasování poslanců spíše formalitou.
Ulevila si i Evropa
"Je to základní gesto pro trhy a mnoho lidí zatím podceňuje, jak velké riziko se ve finanční krizi skrývá. Kdyby pokračovala, přenese se do reálné ekonomiky jako je výroba a služby. Tomu by vládní záchranný plán měl zabránit. Změní náladu na trhu z negativní na pozitivní," řekl MF DNES ekonom Jan Švejnar.
Přijetí plánu přivítala i Evropa. "Vítáme výsledek hlasování a doufáme, že to pomůže obnovit důvěru na finančních trzích," řekla mluvčí Evropské komise Amelia Torresová.
Hypoteční krize v USA trvá už déle než rok, až letos v září však vyvrcholila pádem několika velkých amerických bank, například Lehman Brothers a Washington Mutual. Dalším ohroženým ústavům poskytla vláda miliardové prostředky na jejich záchranu. Největší pojišťovně na světě AIG dala centrální banka Fed úvěr 85 miliard dolarů a zachránila ji tak před krachem. Jiné banky vláda zestátnila.
Návrh doznal oproti předchozím verzím několik změn. Pomoc počítá s postupným uvolňováním 700 miliard, přičemž 250 miliard dolarů se použije okamžitě. Většina peněz je určena na výkup rizikových aktiv finančních ústavů. Opatření zavádí limity pro platy hlavních bankovních manažerů a zakazuje zlaté padáky, tedy vysoké odstupné. Banky se také budou muset povinně pojistit proti ztrátám na hypotečním trhu.
Akciové trhy posilují
Krátce před důležitým hlasováním ve Sněmovně reprezentantů mluvili někteří zákonodárci o přijetí plánu optimisticky. V reakci na to posilovaly akciové trhy ve Spojených státech i v Evropě.
Po hlasování začal oslabovat kurz dolaru, který se k euru dostal zhruba na 1,3855 USD z předchozích 1,3800 USD, kde byl těsně před hlasováním. "Myslíme si, že návrh je pro dolar negativní zprávou," řekl analytik devizového trhu v bance Wells Fargo Vassili Serebriakov.
O záchranném balíčku hlasovala dolní komora amerického Kongresu už v pondělí. Smetli jej ze stolu ale republikáni, a to i přesto, že prezident George Bush jeho přijetí důrazně doporučoval. Bush krátce poté vzkázal, že země čelí vážné finanční krizi. Pro masivní pomoc hlasovalo 205 hlasů a ke schválení chyběl souhlas třinácti poslanců. - čtěte Poslanci v USA odmítli plán na pomoc bankám
. Záchranný plánAmerická vláda navrhla 20. září vyčlenit 700 miliard dolarů na odkoupení ztrátových a rizikových aktiv, jež táhnou finanční ústavy ke dnu. Bushova administrativa věří, že masivní finanční injekce bude levnější, než škody, které by ekonomika utrpěla bez státního zásahu. Plán by měl umožnit také dojednání výhodnějších splátkových podmínek pro lidi, kteří nejsou schopni splácet hypotéky. Platební neschopnost je jednou z příčin finanční krize. 700 miliard dolarů (skoro 12 bilionů korun) je více, než investovaly Spojené státy do války v Iráku od roku 2003. |
Pomůže záchranný plán vyřešit krizi v USA?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 10. října 2008. Anketa je uzavřena.
