Nejjednodušší by bylo měřit všechny komodity základními jednotkami soustavy SI a od nich odvozených a vedlejších jednotek. Není to ale úplně možné. Soustava SI není jednotně používaná v celém světě a je poměrně mladá vzhledem k tradici obchodování na komoditních burzách. Většina komodit je tak obchodovaná v anglických a amerických jednotkách.
Americký měrný systém vychází z anglického, a i když mezi nimi není mnoho rozdílů, určité zde přeci jen existují. Například US tuna je 2 000 liber, ale britská tuna je 2 240 liber a rozdílné jsou také všechny objemové jednotky. Pro upřesnění se pak uvádí před jednotkami zkratka US nebo Imp (jako imperial).
Soustava SI se používá necelých 50 let
Systém SI (Le Système International d'Unités) byl založen v roce 1960 na základě původního metrického systému, který byl definován třemi základními jednotkami metr, kilogram, sekunda.
Britský systém je mnohem starší a je definován třemi základními mírami yard, libra (pound) a galon. Právě díky tomu, že v Británii, a zejména v USA, kde jsou kořeny obchodování s komoditami velmi hluboké a mají dlouhou tradici, zůstaly měrné jednotky, v nichž se kontrakty uzavírají, většinou původní.
Ropa se obchoduje v barelech
Snad nejčastěji se v poslední době objevují ve zprávách a článcích informace o vývoji ceny ropy a její předpovědi. Ropa je obchodovaná v barelech (od slova barrel nebo petrol barrel – sud nafty). Dřevěné sudy o objemu 42 galonů se používaly k převozu ropy do rafinerií už v polovině devatenáctého století.
Zajímavostí je, že i když je v Británii a USA potřeba na jeden barel rozdílné množství galonů (v GB je to 35 galonů, v USA je to 42 galonů), v přepočtu na metrickou soustavu je objem téměř stejný, tedy 159,113 litru, resp. 158,987 litru. Zde ale komplikace s jednotkami zdaleka nekončí, právě naopak.
Jak již z výše uvedeného vyplývá, americký galon (3,785 l) a britský galon (4,546 l) nepředstavují po přepočtu do jednotek SI stejný objem. V USA se ještě dnes rozlišuje tzv. tekutý (wet) galon pro tekutiny a suchý (dry) galon pro obilniny apod., který představuje 4,405 l.
Není bušl jako bušl
Cena zemědělských zrnin se většinou udává v bušlech. Bušl (bushel) je původně objemová (v USA jako suchá) jednotka, která představuje 35,239 litru (někde se udává také britská objemová jednotka představující 36,369 litru). U některých zemědělských plodin je dnes využíván jako jednotka hmotnosti.
Libra = rovnováha
Další poměrně široce rozšířenou jednotkou je libra neboli pound. Základem anglického názvu je latinské slovo pendere, což znamená vážit, slovo libra pak znamená v latině rovnováha. Libra je stejná jak v USA, tak i ve Velké Británii, takže zde k žádným problémům nedochází. Jeden pound můžeme vyjádřit v jednotkách SI jako 453,592 g.
V libře se na komoditních burzách obchodují rýže, sójový olej, káva, bavlna, cukr, pomerančová šťáva, měď a všechny druhy masa (hovězí na výkrm, hovězí živé, vepřové boky a zmrazené vepřové půlky).
Troyská unce není z Troje
Hodně rozšířenou měrnou jednotkou je také troyská unce (troy ounce, oz = 31,103 g). Troyské hmotnostní jednotky se používají v obchodování s drahými kovy a mincemi, v Anglii byly rovněž používány lékárníky. Název jednotek pochází od francouzského města Troyes, kde se v těchto jednotkách obchodovalo již ve středověku. V troyských uncích se obchodují drahé kovy, jako je zlato, stříbro, platina a paladium.
Krátká, nebo dlouhá tuna?
Ani zde však není všechno tak jednoduché, jak se zdá. Naše, metrická tuna váží rovných 1 000 kilogramů, kromě ní je však v USA a Velké Británii používána tzv. "krátká tuna" (short ton = 907,184 kg) a "dlouhá tuna" (long ton = 1016,046 kg). Americká krátká tuna váží přesně 2 000 liber, britská dlouhá tuna pak 2 240 liber.
Sójový šrot se obchoduje právě v americké, krátké tuně. Jedinou komoditou, která se obchoduje v metrické míře, je tak kakao, jehož jeden kontrakt představuje 10 metrických tun.
O dalších jednotkách se více dočtete na Investujeme.cz.
