O návrhu zrušit zákaz tohoto způsobu zaměstnávání se začalo v médiích diskutovat právě ve spojení s jeho ministerstvem.
Nečas připustil, že povolení švarcsystému by mohlo být jedním z nástrojů, jak v současné době zvýšit či udržet zaměstnanost.
"Může dojít například k tomu, že firma získá zakázku, ale protože je dlouhodobý výhled podnikání nejistý, bude se bát vytvářet klasická zaměstnanecká místa," řekl Nečas.
Zaměstnáním například továrních dělníků na živnostenský list by se nevystavovala drahým vedlejším nákladům práce v podobě sociálního a zdravotního pojištění, proplácení dovolených, nemocenské či vyplácení odstupného.
Povolení švarcsystému však momentálně není nijak žhavou politickou záležitostí. Nepochází ani z hlavy ministra Nečase, ani z kuchyně Národní ekonomické rady vlády (NERV).
"Je to kachna, zrušení zákazu švarcsystému nepřichází v úvahu," reagoval člen NERV Pavel Kohout. "Je to úlet. Znamenalo by to pro spoustu lidí velké komplikace," kritizoval nápad z opozičních lavic také Zdeněk Škromach z ČSSD.
Podle Tomáše Sedláčka, člena NERV, byl mezi návrhy poradního sboru pouze ten, že by se víc liberalizovaly podmínky podnikání na živnostenský list, například spojení více živnostenských listů do jednoho.
Švarcsystém byl pojmenován po svém zakladateli, podnikateli ve stavebnictví Miroslavu Švarcovi. Ten na začátku devadesátých let propustil všechny své zaměstnance a nechal je zřídit si živnostenské oprávnění. Posléze s nimi pracoval jako s dodavateli práce, čímž se vyhnul povinným odvodům za zaměstnance na zdravotním a sociálním pojištění.
Ačkoliv byl švarcsystém v roce 1995 prohlášen Nejvyšším správním soudem za ilegální, tento způsob zaměstnávání funguje dodnes.
Ať už proto, že se zaměstnavatel snaží ušetřit 34 % na odvodech za zaměstnance, nebo proto, že pro danou práci není vhodný ani pracovní poměr na dobu určitou, ani na neurčitou. To je případ také poslaneckých a senátorských asistentů, kteří na švarcsystém běžně pracují. Podle zákona by však nesměli využívat parlamentní počítače či kanceláře, jak je tomu teď, ale používat vlastní výrobní prostředky.
V reálu je kontrola a postihování švarcsystému prakticky neúčinná, myslí si Nečas. Na legalizaci švarcsystému prý rozhodně "fanaticky" nelpí. "Můj nápad to není a nejsem tím, kdo ho prosazuje," upřesňuje.
Hlavním problémem povolení švarcsystému je jeho možné zneužívání. Masivní přechod ze zaměstnaneckého poměru na práci na živnostenský list by znamenal výpadky na sociálním a zdravotním pojištění do státní pokladny v řádech desítek miliard korun. Peníze by chyběly na důchody i na podporu v nezaměstnanosti.
Podnikatelům by se pochopitelně plošné povolení zaměstnávání na živnostenský list líbilo. "Rádi bychom to využívali, ale nikoho bychom do toho nenutili. Zaměstnanci by to měli jako variantu," uvedl majitel Student Agency Radim Jančura. "Je ale naivní si myslet, že bych za ušetřené peníze zaměstnal další pracovníky," dodává podnikatel.
Švarcsystém v praxi
| Zaměstnanec | |
| Hrubý příjem | 20 000 |
| Daň (záloha) | 1 950* |
| Sociální (celkem) | 6 300 |
| Zdravotní (celkem) | 2 700 |
| Náklady firmy | 26 800 |
| Stát dostane | 10 950 |
| Čistá mzda | 15 850 |
| Stejný zaměstnanec na "švarcák" | |
| (Přepočteno z ročního příjmu 240 000, 50% paušální výdaje, platí si nemocenské pojištění) | |
| Hrubý příjem | 20 000 |
| Daň (1/12) | 0* |
| Sociální (1/12 - minimum) | 1 776 |
| Zdravotní (1/12 - minimum) | 1 590 |
| Náklady firmy | 20 000 |
| Stát dostane | 3 366 |
| Čistý příjem (1/12) | 16 634 |
