První zprávy o nákaze mexickou prasečí chřipkou se objevily již v březnu. Nejenže se nákazy začali bát běžní lidé, ale i investoři po celém světě. Ne snad proto, že by jim nákaza bezprostředně hrozila, ale protože si začali představovat, jaké dopady na globální hospodářství by šíření prasečí chřipky mohlo mít.
Opatření proti nákaze obvykle znamenají zavření mnoha institucí, pozastavení výroby, snížení HDP a nižší tržby podniků, což dopadá i na jejich zisky. Mexický dolar tak během jediného dne (27. dubna) oslabil oproti americkému dolaru o více než 5 %, což je na měnovém trhu velmi vysoké číslo. Ve stejný den odevzdal mexický akciový index Bolsa více než 3 % své hodnoty.
Akcie však neklesaly jen v Mexiku, ale po celém světě včetně světově proslulých indexů jako Dow Jones Industrial Average. Je ovšem pravdou, že u nich pokles nebyl tak rapidní jako v Mexiku. Zatímco americké a evropské indexy tak ukázaly relativní odolnost, jednotlivé tituly z konkrétních sektorů ztrácely mnohdy dvouciferné hodnoty. To se týkalo hlavně akcií společností, které mají něco společného s cestovním ruchem.
Byl zde zkrátka rozumný předpoklad, že lidé se budou bát cestovat, aby se nevystavili riziku nákazy. Nejvíce proto ztrácely akcie leteckých společností jako British Airways či Air France – KLM. Dobře na tom ale nebyly ani akcie cestovních kanceláří a agentur, hotelů nebo i kasin.
Jeden sektor - farmaceutický průmysl - však z paniky těžil, a to zcela logicky. Byl zde předpoklad, že bude mít zvýšený odbyt. Úplně nejvíce profitovaly akcie společností, které vyrábějí protichřipkové vakcíny Tamiflu a Relenza. Mezi ty patří společnosti Roche a GlaxoSmithKline.
Nebyl však zde jen vliv na ceny akcií a kurzy měn, ale např. na komoditní burze Chicago Mercantile Exchange klesla rychle i cena prasat, s kterými se tam obchoduje.
Někteří dokonce začali spekulovat o tom, že v tu chvíli posílily americký dolar a japonský jen, protože jsou považovány za bezpečné měny. Tato interpretace je podle mého názoru ale přehnaná. Vlastně vůbec není jasné, jak velký vliv prasečí chřipka vlastně měla. Např. ceny akcií měly v té době za sebou několikatýdenní růst a korekce se tak dala očekávat. Analytici jsou zkrátka placeni od toho, aby hledali příčiny pohybů cen i tam, kde kolikrát nejsou.
A jak to vypadá s vlivem prasečí chřipky na finanční trhy dnes? Stejně jako v roce 2006, když svět sužovala chřipka ptačí, se již trhy postupně naučily na nové zprávy o nákaze příliš nereagovat. Muselo by se stát něco skutečně podstatného, abychom zase zažili "chřipkový" výprodej.
