"V září 2009 jsem si po souhlasu přímého nadřízeného zaplatil zálohu na dovolenou v červnu 2010. Od ledna 2010 mám novou vedoucí, která s termínem dovolené nesouhlasí a chce mi ji zrušit. Přičemž záloha byla zaplacena do zahraničního hotelu a je nevratná," napsal nám o své zkušenosti čtenář.
Zaměstnavatel je povinen vám zaplatit náklady na stornovanou dovolenou jen ve dvou případech. Peníze dostanete tehdy, když zaměstnavatel čerpání dovolené v konkrétním termínu zaměstnanci stanovil a poté termín zrušil.
Další možností, kdy vám zaměstnavatel zaplatí náklady na zrušenou dovolenou je odvolání z pobytu. Pokud jste tedy na dovolené a váš šéf vám zavolá, že se máte vrátit do práce, čeká vás finanční náhrada.
Mějte vše písemně
Předcházet problémům se zrušenou dovolenou můžete. Než si zájezd zaplatíte, nechte si od svého přímého nadřízeného písemně potvrdit datum domluvené dovolené. Firma vám v případě jejího zrušení musí zaplatit stornovaný nebo propadlý zájezd.
Většina lidí si termín čerpání dovolené s nadřízeným nejprve domluví. Dovolenku si pak vyplňují například týden před odjezdem na dovolenou, takže do té doby nemají žádný písemný souhlas o smluveném termínu.
E-mail vám nemusí vždycky stačit. "Pokud jde o elektronické určení dovolené, není jisté, že by takovouto formu jako důkaz splnění podmínky písemného určení nástupu dovolené uznal soud v případném sporu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem," doplňuje Štěpánka Filipová z ministerstva práce a sociálních věcí.
Šéf vám však čerpání dovolené také může přesně stanovit. "Zaměstnavatel je povinen určenou dobu čerpání dovolené písemně oznámit alespoň 14 dnů předem," vysvětluje Filipová.
Firma ale nemůže nařídit, abyste si dovolenou vybrali třeba každý pátek. Ze zákona máte nárok alespoň na dva týdny vcelku. Zbytek dovolené rozdělen být může. Minimálně byste však měli mít volno tři dny za sebou. Výjimkou může být například pracovní den mezi svátky.
