Jen dva týdny poté, co v Bruselu prezident Evropské unie Herman Van Rompuy svolal summit, na kterém se měli představitelé eurozóny dohodnout co dál s Řeckem, se Řecko koncem minulého týdne znovu dostalo na titulní strany všech význačných finančních deníků.
Ratingová agentura Standard & Poor's mu totiž pohrozila, že by mohla do měsíce opět snížit rating na jeho dluhopisy, a to až o dva stupně na
BBB-. Učinila by tak jen pár měsíců poté, co koncem roku snížila rating na současných BBB+.
Jen krátce po jejím prohlášení navíc s podobným stanoviskem přišla také agentura Moody’s. Další snížení ratingu by přitom Řecko mohlo dostat do velmi vážných problémů. Evropská centrální banka se totiž koncem roku chystá znovu zpřísnit své požadavky na cenné papíry, které je ochotna přijímat jako zástavu ve svých refinančních operacích, a pokud by řecké dluhopisy těmto minimálním požadavkům neodpovídaly, přístup řeckých bank k likviditě by se povážlivě zhoršil a jejich rizikovost tudíž velmi vzrostla.
Zaskočení obchodníci reagovali okamžitě. Akciové indexy se dostaly znovu pod prodejní tlak a evropská měna si na páru s americkým dolarem sáhla až na své roční minimum. Jen od prosince, kdy ratingové agentury snížily řecký rating poprvé, přitom již společná evropská měna k dolaru oslabila o více než 10 procent, když obchodníci začali spekulovat na to, že by se do problémů mohly dostat vedle Řecka i další státy, jako například Španělsko a Portugalsko.
Obě ratingové agentury jako hlavní důvod svého rozhodnutí označily nevěrohodnost řeckých plánů na snížení deficitu, který Řecko přislíbilo seškrtat z loňských 12,7 procent na 8,7 procent v roce 2010 a na 3 procenta v roce 2012.
Kroky, které dosud řecká vláda učinila a ještě hodlá učinit, totiž podle agentur nejsou dostatečné a k naplnění tohoto závazku zřejmě bude třeba ještě výraznějšího zvýšení daní a snížení výdajů. To však může být pro řecké politiky nepřekonatelný problém.
V minulém týdnu se totiž v Řecku zastavil život poté, co na protest proti současným úsporným opatřením stávkovaly více než dva miliony Řeků. S šetřením se nechtějí smířit zejména odboráři ve veřejném sektoru, podle jejichž předáků by byly další dodatečné škrty, zejména zrušení čtrnáctého platu, chápány jako "válečný akt".
Vládní strana premiéra George Papandreoua se snaží balancovat mezi tlakem z EU a hlasem z ulic, čímž ale celé situaci z pohledu finančních trhů příliš nepomáhá. Řecký premiér například nedávno kritizoval představitele eurozóny za vágní formulaci jejich postoje vůči Řecku, které bylo vyjádřeno obecným konstatování pomoci "bude-li ji Řecko potřebovat".
Řecký místopředseda vlády dokonce obvinil ze stavu domácích financí Německo, které za druhé světové odvezlo z Řecka státní zlaté rezervy a dodnes je nevrátilo. Obavy ratingových agentur z nedostatečné vůle protlačit potřebné škrty proto sdílí také trh, což dali obchodníci v minulém týdnu jasně najevo.
Zatímco se ještě v polovině února po summitu zemí EU snížily výnosy z desetiletých řeckých státních dluhopisů na 6 procent, v minulém týdnu vyšplhaly zpět na 6,5 procenta. Riziková prémie, kterou investoři požadují za nákup řeckých, namísto bezpečnějších německých, dluhopisů tak dosahuje nyní 3,4 procenta. To může Řecku značně prodražit jeho dluhové financování, když si jen v tomto roce bude muset půjčit 53 mld. EUR, což představuje přibližně 20 procent HDP.
Řešení současných problémů Řecka jsou zatím v nedohlednu a jen stěží lze proto počítat s tím, že by se nervózní situace z minulých týdnů měla v nejbližší době začít opět uklidňovat. Finančníci si proto asi budou muset na slabé euro zvyknout a začít počítat s tím, že pád akcií ze začátku roku zdaleka nemusí být pouze dobrou příležitostí k jejich opětovnému nákupu.
