Paní Alena podlehla lákavému letáku a přesvědčivému vystupování dealerů na prodejních zájezdech. Během jedné takové akce si koupila parní čistič, sadu hrnců a další věci za celkem 22 tisíc korun. Jako mnozí před ní udělala zásadní chybu - pořádně si nepřečetla kupní smlouvu. Teď se už několik měsíců snaží věci vrátit a peníze získat zpět.
"Prostě jsem nalítla. Člověk, který se mnou smlouvu podepisoval, zakryl část papíru rukou, tehdy mi to divné nepřišlo. V životě bych už na podobnou akci nešla. Vím, že takto napálení jsme ten den byli tři," vypráví Alena, která si nepřála uvést své příjmení.
Nachytají hlavně důchodce
Snažila se jednat přímo s firmou, která zboží dodává, ale neúspěšně. Obrátila se proto na Českou obchodní inspekci a s řešením sporu jí nyní pomáhá českobudějovické Spotřebitelské informační centrum SOS.
"Stala se obětí novodobého triku těchto prodejců. Ti totiž do smlouvy zakomponují formulaci, že si je pozvala za účelem koupě zboží k sobě domů. Zákazník tím ztrácí právo na její vypovězení do 14 dnů," vysvětluje člen sdružení Pavel Kolář.
Věta přitom není pravdivá, protože podobné obchody se nejčastěji uzavírají v restauracích a dalších podobných zařízeních. To se ale později jen těžko dokazuje. Důležitá poznámka je navíc napsaná velmi malým písmem a nikdo na ni zákazníky neupozorní. Spor pak často končí u soudu.
"Měsíčně se na nás s podobnými problémy obrací okolo deseti osob. To je ale jen zlomek takto napálených. Podle našich zkušeností sebere odvahu jen asi třetina z nich. Ostatní to zkrátka nechají být," dodává Kolář.
Nejčastěji se oběťmi těchto akcí stávají důchodci, kteří na takové praktiky nejsou zvyklí. Navíc se dají snadno přesvědčit. "Nejvíce z nich se stále ještě týká neuznaných reklamací a dalších problémů s různými výrobky či službami. Přibývá ale lidí, kteří se na nás obracejí kvůli tomu, že se dostali do pasti dluhů či mají problém právě s reklamními akcemi a prodejem," poznamenala Libuše Oulehlová, která sdružení v krajském městě vede.
Lidem tu radí i s podmínkami, za kterých lze vyhlásit osobní bankrot, pomáhají jim při jednání s finančními ústavy - především pak se žádostmi o splátkový kalendář. Ve složitějších případech sdružení spolupracuje s finančním arbitrem.
"Předluženost v kraji je značná. Jihočeši si zvykli půjčovat, jenže teď jsou úroky daleko větší a podmínky bank přísnější. Lidé se proto obracejí na různé společnosti, které jim peníze dají, ale často za nehorázných podmínek," varuje Oulehlová.
Za pračku dali čtyři tisíce navíc
Zná například rodinu, která si tímto způsobem půjčila 11 tisíc korun na pračku. Peníze na zaplacení se jí podařilo sehnat už za měsíc. Vyrovnání dluhu ji ale i tak přišlo na 15 tisíc korun.
"Všichni si musíme zkrátka uvědomit, že dneska nikdo nikomu nic zadarmo nedá, a naučit se pořádně číst smlouvy. To nejdůležitější totiž bývá napsáno právě těmi nejmenšími písmeny," připomíná známá pravidla Oulehlová.
