Okradl vás v práci kolega? Škodu vám uhradí zaměstnavatel

Zaměstnavatel je povinen chránit vaše věci, které běžně nosíte do práce. Pokud vám je někdo odcizí nebo poškodí, zaměstnavatel vám musí škodu uhradit v plné výši. Na vás je včas škodu oznámit a její vznik prokázat.

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Odešli jste s kolegy na oběd a až v restauraci zjistíte, že nemáte svůj mobil. Zůstal v šuplíku ve stole, kam jste ho ráno odložili. Ovšem po návratu z restaurace tam není. Zkoušíte se prozvonit, vaše číslo je nedostupné. S největší pravděpodobností vám mobil někdo odcizil.

Situace, která může potkat kohokoliv z vás. Jaká v tomto případě máte práva a povinnosti vy i váš zaměstnavatel, shrnuje zákoník práce. Ten říká, že zaměstnavatel odpovídá za škodu na věcech, které obvykle nosíte do práce a které si odložíte na místě, kam se tyto věci obvykle ukládají, nebo na místě, které vám zaměstnavatel určil.

Do 15 dnů musíte prokázat vznik škody

Mobil patří mezi věci, které do práce běžně nosíte s sebou (je tedy věcí obvykle nošenou) a většinou si ho odkládáte na stůl či do stolu (tedy na místě obvyklém). V tom případě pak zaměstnavatel odpovídá za škodu v plném rozsahu a je povinen vám odcizený mobil uhradit.

Vaší povinností je však prokázat, že vám mobil byl ukraden a to bez zbytečných průtahů nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy jste krádež zjistili. Jinak vaše právo na náhradu škody zaniká. "Důkazem může být například svědecká výpověď kolegy z práce. Čestné prohlášení zaměstnance je spíše tvrzení než důkaz," doplňuje Pavel Jakab z pražské advokátní kanceláře Peterka & Partners.

co říká zákoník práce

Odpovědnost na odložených věcech
§ 267
(1) Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním na místě k tomu určeném nebo obvyklém.
(2) Právo na náhradu škody zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Rozsah náhrady škody při obecné odpovědnosti, odpovědnosti při odvracení škody a odpovědnosti na odložených věcech
§ 268
(1) Zaměstnavatel je povinen uhradit zaměstnanci skutečnou škodu. Jde-li o škodu způsobenou úmyslně, může zaměstnanec požadovat náhradu i jiné škody.
(2) Za věci, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, odpovídá zaměstnavatel do částky 10 tisíc korun. Jestliže se zjistí, že škodu na těchto věcech způsobil jiný zaměstnanec nebo došlo-li ke škodě na věci, kterou zaměstnavatel převzal do zvláštní úschovy, uhradí zaměstnavatel zaměstnanci škodu v plné výši.
(3) Právo na náhradu škody podle odstavce 2 zanikne, jestliže její vznik neohlásí zaměstnanec zaměstnavateli bez zbytečného odkladu, nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o škodě dozvěděl.

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

Škoda na věcech obvykle nošených je hrazena v plné výši

Zákon výslovně stanoví, že zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů. "Musí vždy jít o předměty, které zaměstnanec obvykle nosí do práce, nikoliv jednotlivě donesené," vysvětluje Jakab. V případě škody na těchto osobních věcech je zaměstnavatel povinen vám ji uhradit v plné výši.

Věci obvykle nošené

• šatstvo a obuv, které zaměstnanci odkládají po zahájení práce
• pracovní oděv
• osobní předměty - např. šperky běžně nošené (řetízek, prsten, nikoliv však cenná brož)
• tašky, kufříky, kabelky, aktovky
• hodinky
• mobilní telefony

Ovšem záleží i na jiných okolnostech. Pokud se vám ztratí z věšáku, který je běžným místem pro odkládání kabátů, velmi drahý kožich v hodnotě třeba 20 tisíc korun, bude záležet na ročním období, ve kterém ke ztrátě došlo.

V zimě bude kožich považován za věc obvykle nošenou a zaměstnavatel vám bude muset uhradit jeho plnou výši. Zatímco v létě, pokud ho například nesete do čistírny a v práci si ho odložíte, se bude jednat o jednotlivé vnesení věci, a pak vám zaměstnavatel není povinen hradit nic.

Nebo například pracujete-li v kanceláři a odložíte si na stůl náramkové hodinky, které se vám ztratí, nárok na náhradu škody nemáte. Pro pracujícího v kanceláři není obvyklé odkládat hodinky, zatímco u manuálních zaměstnání to obvyklé bývá.

Úhrada škody na věcech obvykle nenošených do 10 tisíc

Jiná situace nastává u věcí do práce obvykle nenošených. U nich zaměstnavatel zodpovídá za škodu do částky deset tisíc korun. Přinesete-li si do práce vyšší obnos, který tuto částku přesahuje a bude vám odcizen, i kdybyste ho měli zamčený ve stole, zaměstnavatel vám jej v plné výši neuhradí.

věci obvykle nenošené

• vyšší hotovost (s výjimkou dne, kdy zaměstnavatel vyplácí mzdy)
• cenné šperky
• dopravní prostředky (automobily, motocykly, mopedy, jízdní kola)

Jiná situace by ovšem nastala, pokud by zaměstnavatel od vás peníze převzal do zvláštní úschovy a odtamtud by se ztratily, nebo by vám peníze odcizil například kolega. Pak vám je povinen škodu uhradit v plné výši.

"Zaměstnavatel se poté s požadavkem na náhradu škody může obrátit na pachatele škody, tedy vašeho kolegu," doplňuje Pavel Jakab.

Obdobná situace je v případě škody na osobních dopravních prostředcích, kterými zaměstnanci přijedou do práce. Na rozdíl od předchozí právní úpravy obsažené ve starém zákoníku práce, podle nyní platného (od 1.1 2007) zákoníku práce nejsou dopravní prostředky, tedy ani osobní automobil (a ani kolo, motocykl nebo moped), věcí vnesenou a zaměstnavatel za škodu neodpovídá.

"Pokud však zaměstnavatel dobrovolně zřídí například hlídané parkoviště nebo hlídané garáže, pak za škodu na osobním automobilu odpovídá, převzal jej totiž do úschovy," doplňuje Jakab.

Stejně jako u věcí obvykle nošených, musíte škodu nahlásit neprodleně do 15 dnů ode dne, kdy jste škodu zjistili. Také musíte prokázat vznik škody v každém jednotlivém případě.

zajímavé příklady z praxe

Mladý muž si jako student na vysoké škole přivydělával stavěním stánků na veletrhu. V šatně (jedna místnost, kterou měli zaměstnavatelem určenu pro ukládání oblečení) si odložil bundu s mobilem. Bunda byla goretexová, tehdy poměrně drahá, a ztratila se. Zaměstnavatel mu odmítl nahradit škodu a tvrdil, že takovou bundu a mobil není obvyklé do práce nosit. Zaměstnanec se soudil a vyhrál. Zaměstnavatel musel škodu uhradit v plné výši.

Zaměstnanci bylo ukradeno drahé kolo (20 tisíc korun), na kterém jezdil do práce. Žaloval zaměstnavatele o náhradu škody a soud mu vyhověl co do nároku, ale co do výše použil ustanovení o cenných věcech, tedy místo 20 tisíc korun dostal jenom 5 tisíc korun (platný limit do konce roku 2006, od 1.1. 2007 je tento limit 10 tisíc korun). Podle v současné době platného zákoníku práce jsou již dopravní prostředky vyňaty a náhrada škody se na ně nevztahuje.