Proč se vydat o prázdninách místo lenošení do cizí země zadarmo opravovat památky, organizovat festivaly či pečovat o děti v uprchlických táborech? "Protože tak nejlépe poznáte kulturu jiné země, zlepšíte se v cizím jazyce a ještě máte dobrý pocit, že jste pomohli," shrnuje svoje zkušenosti ze tří dobrovolnických kempů dvaadvacetiletá studentka sociologie Veronika Havlová.
A jak doplňuje maminka další vysokoškolačky Jindry Novákové, praxe při práci s mezinárodním týmem, či dokonce jeho řízení. To se může velmi hodit v "dospělém" zaměstnání. Může to být však alternativa i pro lidi, kteří jsou právě bez práce a nemají problém vycestovat na delší dobu.
Na tři týdny nebo třeba na rok
Dobrovolnické pobyty ve více než dvou tisících projektech v zahraničí nabízí například sdružení Inex. Další volná místa najdete třeba v rámci Evropské dobrovolnické služby, vyjet ven je možné také prostřednictvím neziskové organizace Duha. Pobyty jsou na tři týdny nebo na několik měsíců v Česku, ale hlavně v zahraničí.
"Některé jsou speciálně pro mladé lidi od 16 do 17 let, další pro věkovou skupinu 18 až 26 let, ale většina jich je určena pro zájemce od 18 do 99 let," vysvětluje Jana Koňasová z Inexu.
Evropská dobrovolná služba je součástí programu Evropské unie "Mládež v akci" a je příležitostí strávit dva až dvanáct měsíců prací pro neziskovou nebo státní organizaci v jedné ze zemí programu, což jsou země Evropské unie, Norsko, Island a země jihovýchodní Evropy.
Zaplaceno nedostanete
Na workcampu se peníze nevydělávají, naopak hned na začátku budete muset nějaké zaplatit. Poplatek za zajištění pobytu je u Inexu 2 200 korun, u Duhy 1 800 korun, pro studenty je to méně, jen 1 500 korun. Je potřeba počítat i s dalšími výdaji: na dopravu, cestovní pojištění a kapesné.
Zadarmo je v každém případě ubytování a stravování, často zbudou organizátorům peníze i na výlety či návštěvu kulturní akce. V případě Evropské dobrovolné služby mohou zájemci počítat navíc ještě s kapesným.
Pomáhá se ve městě i uprostřed pralesa
Nabídka pracovních míst je velmi rozmanitá, vyjet se dá během celého roku, ale největší možnost skýtají prázdninové měsíce. Jak uvádějí na webu Inexu, je možné zúčastnit se třeba "technology free" projektu v Německu, značit turistické trasy na Sibiři, převléknout se za klauny v Itálii nebo zachraňovat žáby v Jižní Koreji.
Jedna ze zajímavých nabídek směřuje například do Brazílie do městečka Bataypora, které zde bylo založeno Janem Antonínem Baťou v roce 1953 uprostřed pralesa. Dnes v něm žije téměř devět tisíc obyvatel včetně komunity potomků československých osadníků. V létě 2008 se zde za účasti pěti českých dobrovolníků uskutečnil první workcamp. Podařilo se zbudovat dětské hřiště a začít stavbu učebny pro výuku českého jazyka.
Letos budou dobrovolníci, kteří by měli znát základy španělštiny nebo portugalštiny, v červenci pokračovat ve stavbě učebny. Jak se vyjádřil ve svém blogu jeden z účastníků kempu Pavel, byl to nezapomenutelný zážitek, setkávat se s krajany a debatovat s nimi o minulosti i současnosti Brazílie i Česka.
Většinou se mluví anglicky
Velkou výhodou dobrovolnických táborů je možnost procvičit si cizí jazyk. Obvykle se hovoří anglicky -protože to je nejčastější dorozumívací jazyk kempů. Pokud je pro vás nejsilnějším motivem pro účast v kempu právě zlepšení jazyka, ptejte se, kolik tam s vámi bude dalších dobrovolníků a z jakých zemí.
Volné víkendy a denně maximálně šest hodin práce - takový je režim dobrovolnických kempů. Zbytek času věnují účastníci vzájemnému poznávání při sportu, výletech a podobně. Stravování a ubytování je spíš jednodušší. Spí se ve stanech nebo v místnostech nějaké obecní budovy, třeba kulturního domu. Dost často je potřeba mít karimatku, výjimečně i vlastní stan. O vaření se často starají účastníci, což je pro ně šance setkat se poprvé s exotickými jídly, připravenými dobrovolníky z Turecka či Koreje.
