"Najednou mi začal mail fungovat pomaleji. Když jsem zprávu odeslala, chviličku ještě na obrazovce zůstala. Zdálo se mi to divné, tak jsem zavolala kolegům z IT, kteří zjistili, že všechny mé maily jdou ještě k šéfovi," vypráví Adriana, která nakonec situaci ustála s tím, že si s nadřízeným promluvila.
Pokud by se však rozhodla vést případ "výš", bylo by právo na její straně. Nikdo nesmí číst obsahy e-mailů. "Přestože zaměstnancova pracovní e-mailová schránka by měla obsahovat pouze pracovní e-maily týkající se pracovních činností, trvalý monitoring obsahu e-mailů je podle zákoníku práce velkým narušením soukromí," říká advokátka Klára Valentová ze společnosti Ambruz a Dark.
Jeden den si v práci hrajeme
Proč se zaměstnavatelé k monitoringu uchylují? Promarněný pracovní čas je v Česku enormní. Průzkum společnosti truconneXion loni prokázal, že v tuzemských firmách mimopracovními aktivitami tráví zaměstnanci v průměru pětinu pracovní doby.
"Průměrně 1,5 hodiny denně, tedy téměř jeden celý pracovní den v týdnu, se Češi v práci věnují zejména Facebooku a hraní her," říká Robert Kleiner ze společnosti truconneXion. Proto si stále více zaměstnavatelů pořizuje monitorovací moduly, které umějí zjišťovat, jestli zaměstnanci netráví pracovní čas brouzdáním na internetu, stahováním filmů či softwaru.
"Výsledné informace z šetření v počítačích tak poslouží třeba při rozhodování, koho propustit, pokud musí firma zeštíhlovat," dodává Robert Kleiner.
Zatímco před dvěma roky nástroje softwarového auditu a monitorování počítačů využívalo denně pouhých 21 procent firem, v současnosti je využívají bezmála tři čtvrtiny malých a středních firem. Monitoring zaměstnanců je sice právně na hraně, ale mnozí advokáti jsou přesvědčeni, že určitou kontrolu zaměstnavatelé nad pracovníky mít musí.
Výbornou úroveň pracovní sebekontroly totiž zvládne jen 15 až 17 procent lidí. Navíc monitoring hraje důležitou roli i v prevenci softwarového pirátství, kontroluje, co si kdo stahuje, a chrání systém před napadením viry.
Za přehnaný monitoring hrozí milionová pokuta
"Zaměstnavatelé musí ve svém vlastním zájmu věnovat velkou pozornost přípravě a způsobu provádění monitoringu, aby neriskovali konflikt se zákonem a pokuty," říká advokátka Klára Valentová, podle níž lze monitorovat „hlavičky“ příchozích i odchozích e-mailů. Ale obsah být monitorován nesmí.
"Narušení práva soukromí může být kvalifikováno jako přestupek, nebo dokonce trestný čin. Poškozený může požadovat náhradu či kompenzaci u soudu. Za únik osobních dat hrozí pokuta až 10 milionů korun. Kromě toho je zde riziko negativních dopadů na reputaci společnosti," dodává Klára Valentová.
Zaměstnavatel může:* průběžně monitorovat "hlavičky" příchozích i odchozích e-mailů bez ohledu na to, zda jsou soukromé, nebo pracovní. |
Pozor - slídíme
Zaměstnavatel musí o sledování e-mailů pracovníky informovat. Vědomí, že má přehled o způsobu využívání výpočetní techniky, působí i preventivně. Už sama zpráva, že firma monitoruje, omezuje mimopracovní aktivity a i notoričtí hráči jsou pod jejím vlivem ochotni korigovat svoje chování.
Nicméně občasné brouzdání po internetu je podle psychologů prospěšné, a proto je nedoporučují úplně zakazovat. "Pokud zaměstnanec během pracovní doby dvakrát relaxuje cca 15 minut například hraním on-line hry, může takový odpočinek zvýšit jeho pracovní výkonnost a kreativitu," tvrdí psycholog Jiří Šimonek ze společnosti DAP Services a dodává.
"Monitoring zaměstnanců musí mít určité hranice, jinak je kontraproduktivní. Kamery na pracovišti a čtení korespondence jednoznačně bourají důvěru mezi pracovníkem a zaměstnavatelem a jsou demotivující."
Zaměstnavatel nemůže:* monitorovat obsah e-mailů |
