Pro větší domy je určen například systém Digitální domácnost. Kromě jiného je jeho součástí soustava pohyblivých kamer a krabička podobná set top boxům, jaké máme u televizorů.
Podobnost s televizí tím nekončí, vše totiž doplňuje i dálkový ovladač. To všechno se propojí s obyčejným televizorem a celá tahle ústředna pak sleduje a vyhodnocuje vše, co vidí čidla a kamery rozmístěné v domě.
Protože je chytrá, sama pak rozhoduje, jak na podnět zareagovat. Zda spustit alarm, zda rozsvítit světlo, a pokud je to vše propojeno s pultem centrální ochrany, tak rozhodne také o tom, zda bude aktivizovat výjezd bezpečnostní služby.
Ty nejmodernější systémy mohou být naprogramovány tak, aby jinak reagovaly ve dne, jinak v noci, jinak v pracovních dnech, jinak o víkendech a podobně.
TŘI NEJČASTĚJŠÍ CHYBY PŘI INSTALACI BEZPEČNOSTNÍCH ZAŘÍZENÍ* Domácí montáž Koupíme levné zabezpečení v obchodních řetězcích nebo přes internet a sami si je nainstalujeme. Pozor, některé z těchto systémů pojišťovny neakceptují a požadují montáž od certifikované firmy. Můžete se dostat do problémů při hlášení škody. * Umístění u topení Čidla snímající pohyb obvykle dáváme do blízkosti oken, předpokládáme, že zloději půjdou tudy. Chyba. U oken bývají radiátory a teplo čidla může zmást. * Ústředna na dosah Tento mozek celého bezpečnostního systému by měl být důmyslně ukrytý. Lidé jej však umísťují hned ke dveřím či do chodby, takže jej zloděj uvidí a ten šikovnější i vyřadí z provozu. |
Podobnou službu dělají infrapasivní snímače. Ty fungují na základě toho, že dokážou rozpoznat jemné změny teploty, tudíž i to, zda do místnosti vstoupil člověk.
Existuje jich několik druhů, například takové, které se hodí do domácnosti, ve které žije kočka nebo pes. Nestává se pak, že se spustí poplach pokaždé, když se pejsek žijící na zahradě přiblíží ke dveřím či když se kočka žijící doma rozhodne proběhnout po bytě.
Systém se samozřejmě dá programovat na určitou dobu, tedy zapnout, když v bytě nikdo není, a jeho vypnutí nařídit přesně na čas, kdy se někdo z rodiny vrací.
Alarmy dnes také umějí různé zvuky. Výrobci vycházejí z případů, kdy zkušené zloděje sirény nevylekají, protože vědí, že siréna znamená, že v domě nikdo není. A také to, že sousedé někdy bývají neuvěřitelně nevšímaví.
Takže si můžeme třeba vybrat alarm, který štěká jako rozzuřený rotvajler nebo hned za vstupními dveřmi vydává zvuk vyvolávající představu právě probuzené mrzuté medvědice.
zámek bez klíčů: ztráta nemusí být katastrofaTěžko říct, kdo je ohrožen zloději víc. Rodina s více dětmi, které občas klíče od zámku ztrácejí? Mladý muž, který půjčí kamarádům byt na mejdan, ale zapomene, kdo klíč od bytu má? Výrobci zabezpečovacích systémů pro takové případy nabízejí elektronický zámek e-primo. Od jiných zámků se liší tím, že tam, kam se zasouvá klíč, je jen otočný knoflík. Vše ostatní řídí elektronika. Ke knoflíku přiložíme kartu či něco, co vypadá jako přívěsek, a tímto způsobem zamykáme a odemykáme. Finta je v tom, že když tuto věc ztratíme, jednoduše program smažeme a nálezci či zloději je k ničemu. Když dítě kartu ztratí, zablokujeme ji a nemusíme trnout hrůzou, že klíč našel zloděj, který si vystopoval, kde dítě bydlí. Montáž je jednoduchá, nejsou k němu třeba žádné kabely. Systém programování je součástí celého balíčku, není nutné se ani připojovat k počítači. Možná, že jednou budou klasické klíče minulostí a budeme odemykat jen podobnými čipy. |
Při rozhodování, jakým způsobem ztížíme zlodějům práci, je důležité udělat si jasno, co se bude dít, když se naše zabezpečovací zařízení spustí.
Chceme, aby vyjela bezpečnostní služba, ba přímo policie? Nebo nám stačí, že se v domě spustí pořádný randál, a věříme, že zloděj uteče? Systémy si můžeme napojit i tak, že jakoukoli výjimečnou situaci v domě ohlásí přímo na náš mobil.
Ideální je spojit několik těchto možností. Když se nám na mobilu ozve výstraha, že se někdo snaží dostat do našeho domu v momentě, kdy jsme na služební cestě sto kilometrů od domova, je nám to celkem k ničemu.
Pokud však ve stejnou dobu vyjede bezpečnostní služba, my zároveň můžeme kontaktovat sousedy, a navíc náš dům celý bliká, píská a troubí, je předpoklad, že se zloději záměr nepodaří, přece jen výrazně větší.
Ovšem pokud má být boj proti zlodějům opravdu účinný, je lepší tato varianta: bezpečnostní systém je napojen na přívěsek, který si dáme na klíče, takže jej máme stále s sebou.
Je naprogramován tak, že v případě ohrožení vyšle signály na zadaná čísla, ale žádný alarm v bytě nespouští. Zatímco tedy zloději mají pocit, že nerušeně kradou, za zády už jim stojí policie.
Některé systémy se dokonce dají naprogramovat tak, že vám ohlásí nejen podivný pohyb u dveří a oken, ale také jiné nebezpečné situace. Například, že uniká plyn, že cítí kouř a podobně.
