Jsem u firmy už devátý rok a doufám, že zde vydržím až do penze, píše Michal v internetové diskusi na téma, zda měnit práci, či nikoli. "Z podniku, kde nyní pracuji, lidé takřka neodcházejí, spousta starších kolegů je tu už od školy. Platy máme slušné, ale není to jen o nich. Hodně dělají vztahy na pracovišti, podmínky pro práci a podobně. A to vše je u nás dobré," dodává muž na chatu.
Podle analýzy Evropské komise tráví lidé v jednom zaměstnání v průměru 10 let. Češi přitom velkým pracovním změnám moc nefandí. Za první dva roky v práci dá výpověď jen 19 procent lidí, v některých jiných evropských státech je to i přes 30 procent.
Otázkou je, co je lepší? Měnit práci častěji, poznávat nová prostředí, získávat zkušenosti, nebo naopak setrvat v jednom podniku, u jednoho oboru, být v něm stále lepší, ale bojovat s rutinou?
Fluktuant stojí hodně peněz
"Není nic špatného na tom, být v jedné firmě celý život. Některé podniky připravují pro své zaměstnance kariérní plány. Pokud se někdo chce neustále rozvíjet a touží po změně, může tyto potřeby uspokojit i v rámci jedné společnosti. Může postupovat jak na vyšší pozice, tak na jiná oddělení," říká Jiří Halbrštát z personální firmy Manpower.
Jiní lidé nemají změny rádi a jsou spokojeni celý život na jedné pracovní pozici, kterou dobře znají a kde je nic nepřekvapí. Podle Jiřího Halbrštáta představují lidé, kteří často střídají zaměstnání, pro podniky velké riziko. "Náklady spojené s vyhledáním a zaškolením nového zaměstnance jsou obrovské a trvá dlouho, než se investice zaměstnavateli vrátí."
Dlouhodobá práce u jedné firmy je "nebezpečná"
Naopak David Petrů, manažer společnosti Hill, považuje celoživotní práci u jedné firmy za "nebezpečnou". Pracovník zná jediné prostředí, jedinou firemní kulturu, jeden způsob práce. "Na trhu práce pak nemůže být konkurenceschopný ve smyslu flexibility, přizpůsobivosti prostředí, schopnosti učit se nové postupy... Pokud společnost zkrachuje nebo pracovníka propustí, bude na trhu práce hodně handicapovaný," vysvětluje David Petrů.
Ani časté střídání práce podle něj není moc vhodné. "Takový životopis zavání tím, že člověk nebyl úspěšný v žádné z firem, kde působil, že bude pravděpodobně problematický, nedokáže navazovat a budovat vztahy, neumí se učit, přizpůsobit se prostředí, je konfliktní." Personalista doporučuje zůstat ve firmě, dokud se člověk učí nové věci a dokud společnosti přináší přidanou hodnotu. "Optimální doba neexistuje, záleží na profesi a oboru. Řádově je to zhruba pět let."
Podle ředitelky společnosti Perspektiva Jany Horákové je každý extrém špatný, a to i v délce zaměstnání u jedné firmy. "Po dvaceti letech v jednom podniku může zaměstnanec budit dojem pecivála, který není schopen najít si uplatnění v jiných podmínkách, než na jaké je zvyklý. A naopak, po vystřídání pěti firem za pět let je něco v nepořádku se schopností člověka sžít se s firemní kulturou, kolektivem, pracovními nároky. Proto klientům radím umírněnost," říká Jana Horáková.
Záleží na podniku, jak si lidí váží
Na začátku pracovního profilování je přirozené změnit zaměstnání dvakrát až třikrát v průběhu šesti let. Jak říká personalistka Alice Hamidová z firmy Mercury Group, poté už člověk většinou ví, jaké jsou jeho představy a možnosti, a měl by usilovat o nalezení pracovního místa a zařazení ve společnosti s dlouhodobým firemním i osobním cílem.
"Ideální je, když je personální politika firmy rozvinutá a dovede ocenit loajalitu kvalitních zaměstnanců. Třeba pokud je pracovník u společnosti určitý počet let, získá jednorázovou odměnu ve výši 12 platů nebo veřejné uznání a ocenění různými dárkovými předměty," říká Alice Hamidová. "Kromě toho potěší i investice do vzdělávání zaměstnance a zvyšování jeho kvalifikace. Také obměnu pracovních odpovědností vnímají lidé dobře," tvrdí personalistka.
