Češi jsou v přípravách na penzi v mezinárodním srovnání premianty. Jsme výrazně aktivnější než lidé v západní Evropě, kde střádá v průměru jen 42 procent pracujících. Překvapivě jsme předstihli dokonce Spojené státy, kde peníze na důchod odkládá ze svých úspor 72 procent lidí a je zde dlouhodobým zvykem spoléhat se s finančním zajištěním na důchod hlavně na sebe.
Vyplývá to z mezinárodního průzkumu AXA Retirement Scope 2010, který proběhl již popáté ve 26 zemích světa a podruhé i v České republice.
Většina Čechů netuší, jakou penzi dostane
"Češi si uvědomují, že se u nás důchodový systém potýká s velkými problémy, mnoho lidí se proto na důchod finančně připravuje a nespoléhá pouze na státní systém důchodového zabezpečení. To je dobrý základ pro připravovanou důchodovou reformu, která by měla směřovat k tomu, aby byli lidé motivování zejména ke spoření vyšších částek," míní Mojmír Boucník, viceprezident Asociace penzijních fondů ČR.
Kdy do důchoduDo penze by Češi šli nejraději v 58 letech. Počítáme ovšem s tím, že to bude až v 64 nebo 66 letech. Se zvyšováním věkové hranice přitom nesouhlasí sedm z deseti Čechů. |
Dostačující příjem v penzi očekává podle mezinárodního průzkumu ale jen 35 procent Čechů. Většina lidí má za to, že s odchodem do důchodu jim vzniknou finanční problémy a budou si muset utahovat opasky. Osm z deseti Čechů přitom vůbec netuší, jak vysoký státní důchod dostanou.
"Česká republika patří mezi země s největším podílem pracujících, kteří vůbec neznají výši svých budoucích příjmů v důchodu. V Německu trpí podobnou nejistotou například jen 38 procent lidí. Je zde totiž obvyklé, že lidé dostávají každoročně výpis, kolik do systému vložili peněz a jak vysokou by dostali státní penzi, kdyby již do důchodu odešli. Správa sociálního zabezpečení v Česku ale takové informace nerozesílá," poznamenává Boucník.
K důchodu si přivydělává více než pětina Čechů
V porovnání se světem jsou české důchody poměrně nízké, nízké jsou ale také životní náklady. První průzkum AXA Retirement Scope, který proběhl v Česku v roce 2008, přitom potvrdil, že čeští důchodci s penzí vyjdou a na konci měsíce po zaplacení nákladů na živobytí jim zbude v průměru tisícikoruna. Řada penzistů se ale musí omezovat nebo si přilepšovat z vlastních zdrojů. Své příjmy totiž považuje za dostačující jen 48 procent z nich.
Důchodci ve Švýcarsku jsou na tom výrazně lépe. I přes vysoké životní náklady, kdy na domácnost potřebují měsíčně v přepočtu 51 tisíc korun, jim na konci zbude z důchodového příjmu téměř 19 tisíc korun. Naproti tomu Francouzi a Belgičané s důchodem nevyjdou, průměrný francouzský důchodce má na konci měsíce schodek v přepočtu okolo 10 tisíc korun a neobejde se bez materiální podpory od své rodiny.
| Jak vycházejí penzisté v Evropě s důchodovým příjmem (měsíčně v přepočtu na Kč) | |||
| Stát | Důchodový příjem | Náklady na domácnost | Přebytek/schodek |
| Švýcarsko | 69 959 | 50 975 | 18 984 |
| Německo | 37 964 | 25 725 | 12 239 |
| Velká Británie | 36 655 | 25 186 | 11 469 |
| Itálie | 42 283 | 39 978 | 2 305 |
| Česká republika | 11 020 | 9 976 | 1 044 |
| Slovensko | 7 984 | 8 397 | - 413 |
| Polsko | 13 916 | 16 669 | - 2753 |
| Maďarsko | 8 769 | 12 184 | - 3 415 |
| Belgie | 35 897 | 43 689 | - 7 792 |
| Francie | 44 057 | 54 477 | - 10 420 |
| Zdroj: AXA Retirement Scope 2008 | |||
Trh práce se za pár let výrazně změní
Čeští důchodci patří podle průzkumu k nepracovitějším. Zatímco ve světě si v důchodu udržuje placené zaměstnání 17 procent důchodců, v Česku to je 22 procent penzistů. "Pokud Češi chtějí mít vyšší důchody, je nutné déle pracovat a odcházet do penze v pozdějším věku," poznamenává Ladislav Rabušic, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Podle odborníků se trh práce v Česku za pár let výrazně změní. Dojde k radikálnímu úbytku mladé pracovní síly, protože do zaměstnání nastoupí početně slabší ročníky. Se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu proto naroste konkurence mezi věkově staršími pracovníky a bude nutné hledat řešení, jak zaměstnávat i seniory po šedesátce.
"Jednou z možností je řídit pracovní zdroje podle tak zvaného Indexu pracovní schopnosti," říká Ladislav Rabušic. V praxi by to znamenalo, že pracovník může získat uplatnění na pozici, která mu ve firmě s ohledem na věk nejvíce sedí a kde může své schopnosti nejlépe zhodnotit.
"Tato nová myšlenka se zrodila ve Finsku, nyní ji rozpracováváme i u nás. Cílovou skupinou jsou lidé ve věku padesáti a více let, kteří mají problémy najít zaměstnání," dodává Milada Rabušicová, profesorka Ústavu pedagogických věd brněnské filosofické fakulty, která se na projektu podílí.
