Zatímco v roce 1999 tvořili podle údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání 24 procent ze všech zapsaných studentů dálkového studia, v loňském roce už to bylo více než 40 procent. Hlavním důvodem je zřejmě současný trend celoživotního vzdělávání a prohlubování teoretických znalostí, který ještě zesílil s hospodářskou krizí a narůstající konkurencí na trhu práce.
"Zaměstnanci si uvědomují, že pokud chtějí povýšit a získat lépe placené místo, bez dalšího studia to brzy nepůjde," říká Jan Lajka, prorektor pro rozvoj Vysoké školy obchodní v Praze, která nabízí studentům kombinovanou formu výuky.
"Chtějí si udržet své místo před nastupující mladou konkurencí. Čerství vysokoškolští absolventi často ovládají právě ty dovednosti, které starším pracovníkům chybějí - mají zkušenosti ze zahraničí, umějí cizí jazyky a chlubí se větším všeobecným rozhledem," dodává Jan Lajka.
V roce 2009 mířilo na vyšší odborné a vysoké školy celkem 156,4 tisíce uchazečů. Asi třetina z nich se hlásila do ostatních forem studia, tedy k distanční a kombinované výuce.
Z výzkumu, který uskutečnila Vysoká škola obchodní v Praze, přitom vyplývá, že většina již zaměstnaných lidí po dalším prohlubování svého vzdělání skutečně touží. Na otázku, zda by jim doplnění vzdělání na vysoké škole pomohlo při práci v oboru, odpovědělo kladně více než 80 procent dotázaných. Polovina z nich chce studovat dálkově.
Při výběru vysoké školy by se dotázaní rozhodovali hlavně podle zaměření oboru a následného uplatnění v praxi. Největší zájem je přitom o ekonomické a pedagogické obory.
