S běžnými výdaji pomáhá rodičům méně než pětina Čechů, uvádí průzkum Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. Lucie Vidovićová z Institutu pro výzkum reprodukce a integrace společnosti Masarykovy univerzity zmiňuje jiný průzkum, kde se k finanční pomoci hlásí zhruba 40 procent lidí, polovina z nich to však činí výjimečně.
Podle Kamily Svobodové z VÚPSV ovšem tato čísla neznamenají, že by lidé seniorům nechtěli pomáhat. Jen prý upřednostňují emocionální a fyzickou pomoc. "Zkoumali jsme typy podpory a nejčastěji spolu probírají věci, radí se, pomáhají s chodem domácnosti, s nákupy nebo doprovodí k lékaři," popisuje.
"Tato forma podpory se sice běžně v korunách nesleduje, ale pro stát znamená výraznou úsporu, na službách, které by jinak opuštěným či bezdětným seniorům musel poskytovat," doplňuje Vidovićová.
V obecné rovině přitom lidé s finančním podporováním svých stárnoucích rodičů souhlasí. "V jednom výzkumu jsme měli otázku, zda by děti měly poskytovat finanční pomoc rodičům, kteří se dostanou do finančních potíží. Téměř tři pětiny respondentů odpověděly ano," říká Svobodová.
Vláda navrhla, aby lidé v produktivním věku měli možnost převést jedno procento ze svých odvodů rodičům na důchod.
Reakce veřejnosti je vlažná. Podle průzkumu agentury Millward Brown pro Lidové noviny nechce rodičům přispívat na penzi 64 procent lidí. Určitě pro je 7 procent, dalších 21 procent se k tomu přiklání. Ministři si slabou odezvu vysvětlovali tím, že lidé důchodovou reformu nepochopili. Přiznávají však, že ji málo vysvětlili.
Peníze spíše posílají senioři "mladým"
Zatím je častější, že jsou to naopak důchodci, kdo svým dětem a vnoučatům přispívá. "V Česku je to do jisté míry tradičnější představa, ale například na jihu Evropy jsou očekávání přesně opačná. Děti tam podporují rodiče, i když to třeba nijak nutně nepotřebují," líčí Vidovićová.
Ve zmíněném průzkumu VÚPSV necelá třetina dotázaných nad 60 let uvedla, že dětem pomáhá s rodinnou kasou. "Z tohoto výzkumu, kterého se zúčastnilo přes tisíc respondentů, vyplynulo, že pokud v rodině dochází k finanční podpoře, tak směřuje častěji od rodičů k dětem," říká Svobodová.
V průzkumu, z kterého cituje Vidovićová, se k více či méně časté finanční výpomoci svým dětem přihlásilo 56 % dotázaných seniorů. Podle ní je pro ně velice důležitý pocit zachování autonomie, samostatnosti a užitečnosti. "Finanční výpomoc může být jedna z forem, jak to vyjádřit," tvrdí Vidovićová. Další, a velmi častou, je pak pomoc při výchově vnoučat.
Jiná sonda VÚPSV zjistila, že lidé střední generace (od 45 do 60 let) posílají peníze podstatně více svým osamostatněným dětem než rodičům.
"Myslím, že mezigenerační solidarita a vazby v rodině jsou u nás i přes veškeré společenské změny a individualizaci poměrně silné," míní Svobodová. Z výzkumů podle ní stále vyplývá, že lidé jsou přesvědčení, že by se rodinní příslušníci měli podporovat napříč generacemi. "Proto bych v tom byla optimistická," dodává.
Skepsi nepropadá ani Vidovićová. "U nás jsme zvláštně citliví na mezigenerační otázku. Třeba nad problémy věkové diskriminace se dlouhodobě pozastavujeme nejvíce ze zemí EU. Nemyslím si ale, že by vztahy byly nutně horší než v zahraničí," myslí si odbornice.
