Propočty MF DNES vycházejí z dosud známých informací o daňové reformě.
Vyplývá z nich, že například živnostník s hrubým příjmem 30 tisíc korun hrubého měsíčně by měl zaplatit na důchodových odvodech nově jen 1 950 korun. To je výrazně méně než dosud, kdy to bylo 4 380 korun.
Zaměstnanec s třicetitisícovou hrubou mzdou přinese do důchodového systému 8 760 korun měsíčně. Je to tedy čtyřiapůlkrát větší suma než u živnostníka.
Jenže živnostník bude mít po čtyřiceti letech placení pojistného nárok na důchod 6 250 Kč, zatímco zaměstnanec dostane 11 800 Kč, tedy necelý dvojnásobek.
Ministr financí Miroslav Kalousek přitom ještě nedávno říkal, že živnostníci budou mít pětkrát nižší nárok na důchod než zaměstnanci.
Lepší je spořit si sám
Platit státu na pojistném co nejméně je přitom extrémně výhodné. Neplatí zde totiž přímá úměra, že čím více peněz člověk do systému během pracovního života dodá, tím více pak může v důchodu čekat. Jen lidé s nejnižšími příjmy si v důchodovém věku vyberou celou částku, kterou do něj předtím odvedli, nebo dokonce více než to. Ostatní dostanou v součtu méně.
Peníze, které živnostník ušetří na pojistném, si může na důchod spořit sám. Pokud vezmeme již dříve uvedený příklad živnostníka s příjmem 30 tisíc korun, podle návrhu by mohl ušetřit na odvodech na důchody 2 430 Kč měsíčně.
Kdyby si tuto částku čtyřicet let ukládal, naspořil by si při tříprocentním úroku do důchodu 2,2 milionu korun. To je možnost vyvázání se ze státního důchodového systému, o kterém si zaměstnanec může nechat jen zdát.
Pokud by dotyčný přece jen pochyboval, jestli peníze dokáže ušetřit a jestli je neutratí, může se rozhodnout (i když to pro něj není výhodné) posílat do státního systému víc. "Je na něm, zda si svoji budoucnost zajistí privátním spořením, nebo si zvýší odvod do státního systému a bude mít nárok na vyšší dávky," uvedl při vysvětlování reformy Kalousek. Už dnes drtivá většina živnostníků platí jen povinné minimum 1 807 korun měsíčně.
