Firmy totiž nejčastěji nabízejí mladým lidem mzdu od 15 do 20 tisíc korun. Takovou sumu je ochotno dát 45 procent zaměstnavatelů. Vyplynulo to z průzkumu společnosti LMC mezi více než pěti tisíci studenty a zhruba 140 firmami.
"Nepoměr vzniká především tím, že absolventi ve svých očekáváních nezohlednili dopady ekonomické krize. Naopak firmy jí nabídku přizpůsobily. V budoucnu se to snad vyrovná," říká Ondřej Mysliveček ze společnosti LMC.
Mohlo by vás zajímatVybírejte ze žhavých pracovních nabídek vhodných i pro absolventy na jobDNES.cz |
Průzkum také potvrdil, že větší šanci najít zaměstnání mají ti, kteří již během studia pracovali, a to zejména v komerčním prostředí. Místo praxe je důležité a hraje velkou roli u přijímacího pohovoru. Uvedlo to 67 procent firem. Proto oblíbené studentské brigády v hotelech či restauracích při hledání práce moc nepomohou.
Jenže najít uplatnění v oboru, který člověk studuje, je v současnosti velmi těžké. Na trhu práce stále doznívá ekonomická krize. Tři čtvrtiny mladých lidí přitom práci ve svém oboru v průběhu studia aktivně hledaly, našlo ji jen 36 procent z nich. Vůbec nejmenší šanci měli studenti chemicko-technologických škol, podařilo se to pouze pětině z nich.
Umějí toho víc, v praxi to ale nedokážou použít
Co považují firmy za nejdůležitější1. Obor studia Zdroj: LMC |
Studenti hledají práci nejčastěji na internetu, uvedlo to 65 procent dotázaných. Zhruba čtvrtina absolventů oslovuje přímo vybranou firmu, na třetím místě je doporučení od známých, na ně dá pětina mladých lidí.
Jak průzkum, tak anketa MF DNES mezi zaměstnavateli potvrdily, že úroveň znalostí i připravenost absolventů na práci se v poslední době zlepšila. Spokojenost s absolventy přijatými v roce 2010 vyslovilo 47 procent dotázaných firem.
"Absolventy jsme obsadili zhruba 100 pozic ve všech našich odděleních - audit, daně, transakční a podnikové poradenství. A musím říci, že se v práci osvědčili výborně. Jejich přednostmi jsou hlavně flexibilita, nadšení, velká chuť do práce a schopnost učit se nové věci," říká Olga Lamačová, HR ředitelka firmy Ernst & Young.
Rádi se učí, to firmy oceňují
Velké plus mladých lidí je snaha rozvíjet se i při zaměstnání. Ochotu dále se vzdělávat u absolventů vidí 87 procent firem. "Co mladým lidem ovšem chybí, je schopnost prosadit se. Přitom je to jedna z klíčových dovedností, kterou si firmy velmi cení. Uvědomují si ale, že to chce delší praxi a osobní dispozice," vysvětluje Ondřej Mysliveček. Podniky si podle něj pochvalují rovněž teoretické znalosti absolventů, které ovšem mnohdy neumějí použít v praxi.
"K mládí patří bezprostřednost a schopnost rychle vstřebávat nové informace. Absolventi, které jsme přijali, právě tohle umějí. Ti komunikativní jsou schopni informace i srozumitelně předávat. Co jim naopak obvykle chybí, je životní zkušenost a schopnost odlišit podstatné od podružného," říká Jan Kebza, HR manažer firmy AWD ČR.
Nesoulad v názoru firem a absolventů panuje v otázce odolnosti vůči stresu. Zatímco skoro polovina mladých se domnívá, že je studium dobře připravilo na vyrovnávání se stresem, absolventy jako psychicky odolné vnímá jen necelá čtvrtina, 23 procent zaměstnavatelů.
Absolventských míst bude přibývat
Co je důležité pro absolventy1. Odborná praxe a její délka Zdroj: LMC |
Pozice absolventů na českém trhu práce je stále těžká. Požadavky firem na nové zaměstnance jsou mnohem vyšší než v době před krizí. Vzhledem k omezeným rozpočtům na lidské zdroje dávají přednost již "hotovým" pracovníkům, aby nemusely investovat do zaškolení.
"Čekáme ale, že se tento trend změní. Nyní je ještě na trhu k dispozici mnoho volných pracovníků s praxí, kteří přišli během krize o zaměstnání, ale s růstem ekonomiky a zvyšujícím se počtem pracovních míst se tento zdroj brzy vyčerpá a společnosti se začnou vracet k absolventům,“ doufá Jiří Halbrštát z personální agentury Manpower.
Podle personalistů se absolventi musí smířit s tím, že zaměstnavatelé budou jejich schopnosti více zkoumat. Výběrová řízení už mnohdy nespočívají jen v odeslání životopisu a krátkém pohovoru, ale stále častěji se využívají sofistikovanější metody náboru. Nejběžnější jsou takzvané dotazníky psychometrie (otázky na kompetence a motivaci uchazeče), ke kterým přihlíží každá pátá firma.
