Ještě nikdy nebyl v polovině roku výběr daně z příjmů od osob samostatně výdělečně činných záporný. "Je tu riziko, že se to bude opakovat v dalších letech," říká Ladislav Minčič (ODS), náměstek ministra financí pro daně. Tento argument zřejmě vyděsil všechny vládní strany včetně ODS, jež se osekání výdajových paušálů dosud bránila nejvíc.
Výdajový paušál představuje procento, které si může podnikatel jednoduše odečíst z hrubého příjmu, a spočítat tak jednoduše daň. Podle typu podnikání se procento liší – nejvyšší je pro zemědělce a řemeslníky (80 %), o něco nižší pro ostatní držitele živnostenského listu (60 %) a nejnižší, ale stále velmi štědré (40 %) například pro daňové či finanční poradce. Paušál vznikl kvůli zjednodušení administrativy, ale komu se to vyplatí, může i nadále sbírat účtenky a vykazovat reálné náklady.
Záporný výběr daně z příjmu od OSVČ (kvůli vracení záloh na daň a o daňový bonus pro část živnostníků s dětmi) není důsledkem slabého výkonu ekonomiky. "Malý výnos je systémovou záležitostí. Daň a základ daně jsou zkonstruovány tak, že nelze očekávat, že by to v budoucnu mohlo růst," konstatoval Minčič.
Ještě v roce 2008 byl výnos této daně 18 miliard, loni (kdy se hýbalo s paušálem ve prospěch podnikatelů) jen necelých osm a stále více živnostníků paušály využívá namísto sledování reálných nákladů. Aktuálně je to 51 procent, tedy více než před rokem.
Daň z příjmu řemeslníků, daňových poradců či zemědělců nejde jen do státního rozpočtu. Její výpadek postihne i rozpočty obcí a krajů. A ty mají být navíc podle návrhu daňové reformy ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) bity i na nižších příjmech z daní od zaměstnanců.
Kalousek by se omezení paušálů nebránil
Omezení výdajových paušálů se diskutuje pravidelně, zatím však jen rostly. Podle informací MF DNES by se ministr Kalousek jejich snížení nebránil. Ještě v zimě si Kalouskovo ministerstvo při přípravě reformy pohrávalo s návratem k paušálu 25 a 50%, ale ODS byla dosud zásadně proti. "Dlouhodobě to pokládám za neudržitelné," potvrdil Kalousek pro pondělní Hospodářské noviny.
"Jsou to pracovití lidé bez dovolené a dalších výhod. Ale především většina OSVČ jsou lidé, kteří mají hlavní pracovní poměr a k tomu si navíc přivydělávají nějakou živností," řekl nedávno premiér Petr Nečas. Ve skutečnosti je to opačně – zaměstnanci a zároveň podnikateli je asi čtvrtina OSVČ.
Teď vláda vymýšlí, jak dostat víc peněz do státní pokladny prostřednictvím DPH a svými reformami získat důvěru mezinárodních investorů. Výdajové paušály pro OSVČ v Česku bijí do očí – jsou nejvyšší v Evropě. Například v Polsku si mohou zemědělci odečíst od hrubého příjmu jen 20 procent, v Rakousku je paušál obecně 12 procent.
Kvůli odvodové výhodnosti se do pozice podnikatelů přesouvá víc a víc zaměstnanců a státu vypadávají příjmy z pojistného a daní. Část z nich se totiž stane součástí švarcsystému, tedy zastírání zaměstnaneckého poměru. Na tom firma ušetří a nepravý živnostník vydělá.
Švarcsystém se rozmáhá i díky tomu, že kontrola je málo účinná. Právě menší výhodnost by od něj mohla odradit.
