Sazba daně z příjmů pro živnostníky a jiné podnikatele sice stoupne z 15 na 19 procent, ale tuto změnu více než vykompenzuje radikální snížení u sociálních a mírné u zdravotních odvodů.
Méně procent, ale z celého zisku
Zaměstnanec
|
Sazba sociálního pojištění klesne u podnikatelů z 29,2 na 6,5 procenta a u zdravotního z 13,5 také na 6,5 procenta. Nově se bude oboje platit z celého zisku před zdaněním. Dnes se platí z poloviny zisku, tedy rozdílu mezi příjmy a výdaji. Reálně v případě sociálního pojištění klesne odvod státu na méně než polovinu, u zdravotního pojištění o půl procentního bodu na 13 procent.
U podnikatelů vykazujících zisk na úrovni průměrné a vyšší mzdy se to projeví viditelnou úsporou. Například živnostník se ziskem 240 tisíc ročně odvede nově státu a pojišťovnám o necelých sedmnáct procent méně. To pro něj bude představovat úsporu přes deset tisíc korun ročně.
Vzhledem ke snížení sazeb u odvodů přibude podnikatelů, kteří budou odvádět jen zákonná minima na důchod. Už dnes minima platí zhruba osmdesát procent z milionu registrovaných podnikatelů. Z nich tři čtvrtiny mají podnikání jako hlavní zdroj svých příjmů. Úředníci z ministerstev financí a práce naznačují, že zákonná minima by měla zůstat na podobné úrovni jako dnes. U sociálního pojištění je to
1 807 a u zdravotního 1 670 korun měsíčně.
Kdo bude platit minimum, musí počítat s nižším důchodem
OSVČ "Švarcák"
|
Určitý trest za snížení odvodů státu přijde jen u plateb na důchod. Pro podnikatele platící minima to bude znamenat ještě o něco nižší penzi než za současných podmínek. Podle jednoho z úředníků ministerstva práce však nebude snížení vyplácené penze přímo úměrné snížení odvodu. Řada podnikajících si podle něj zadělává na problémy ve stáří, protože bez vlastních úspor budou muset vyžít z minimální státní penze.
Podnikatelé budou mít navíc možnost odklonit tři z 6,5 procenta, skoro polovinu svých sociálních odvodů, do soukromých penzijních fondů. Za to se jim sníží základ pro vyměření státní penze o 15 procent za každý rok účasti ve fondovém spoření.
Jestli se změní paušály, se teprve uvidí
V současném návrhu se nemění ani výše výdajových paušálů, které nahrazují prokazování skutečných nákladů. Podnikatelům umožňují umazat z příjmů 40, 60 nebo 80 procent a optimalizovat výši placené daně z příjmů.
Díky zachování lukrativních paušálů a výše uvedeným změnám dále stoupne atraktivita švarcsystému, tedy zaměstnávání lidí na živnostenský či jiný list.
Pro firmy je to finančně daleko výhodnější způsob zaměstnávání, protože práce „švarcáků“ je pro ně už bez dodatečných odvodů.
Odklon od klasického zaměstnání k předstíranému podnikání nepřímo potvrzují i statistiky za poslední léta. Přes šokové zpomalení ekonomiky "podnikatelů" stále přibývá, počet zaměstnanců však stále klesá.
Ministr financí proto uvažuje, že by se výše paušálu měla snížit. O kolik to bude, je zatím v jednání, uvažuje se například 50, 40 a 20 procent, v úvahu připadají i jen dvě daňová pásma.
rok | zaměstnanci | OSVČ |
---|---|---|
2001 | 1 589 | 1 624 |
2002 | 1 812 | 1 856 |
2003 | 1 981 | 1 844 |
2004 | 2 130 | 2 115 |
2005 | 2 264 | 2 434 |
2006 | 2 257 | 1 650 |
2007 | 2 509 | 1 543 |
2008 | 2 309 | 1 581 |
2009 | 2 346 | 448 |
2010 | 2 390 | 682 |
Pramen: MFČR, MPSV. Výpočty: MF DNES |
rok | od OSVČ | od zaměstnanců | od zaměstnavatelů |
---|---|---|---|
2003 | 11,5 | 58,8 | 191,1 |
2004 | 14,2 | 65,5 | 212,8 |
2005 | 16,4 | 69,2 | 224,9 |
2006 | 16,7 | 74,6 | 242,4 |
2007 | 20,5 | 81,6 | 265,1 |
2008 | 20,2 | 85,9 | 279,3 |
2009 | 26,5 | 66,3 | 254,7 |
2010 | 21,9 | 68,8 | 264,7 |
Pramen: MFČR, MPSV. Výpočty: MF DNES |