Zatímco před sedmnácti lety si průměrný Čech vydělával 5 904 korun hrubého měsíčně, loni to bylo 23 951 korun a letos 23 984 korun. Na průměrnou mzdu ale nedosáhnou dvě třetiny lidí.
"Ačkoli mzdy stále rostou, bude mzdové dotahování západní Evropy během na velmi dlouhou trať. Ty nejoptimističtější výpočty ukazují, že Čech bude brát stejnou mzdu jako Němec nejdříve v roce 2037," říká analytik Vladimír Pikora z Next Finance.
Mzdy rostly za posledních deset let nejpomaleji
V 2010 se přitom mzdový nárůst meziročně zpomalil na dvě procenta a mzdy rostly za posledních deset let nejnižším tempem. Kupní síla reálných mezd, které jsou ukazatelem životní úrovně, vzrostla jen o 0,5 procenta a životní úroveň tak roste jen mírně.
Podle Pikory se reálně naše mzdy výrazně nezmění, což jen navazuje na dlouhodobý trend zpomalování tempa růstu reálných mezd. "Ještě počátkem roku 2007 rostly mzdy o více než šest procent, nyní rostou jen o 0,7 procent. V roce 2012 by se měla průměrná hrubá mzda dostat nad 25 100 korun," předpovídá Pikora.
Léta hojnosti vystřídaly výrazně hubenější roky
Čisté měsíční příjmy v českých rodinách sice rostou, tempa růstu se ale výrazně liší podle jednotlivých typů domácností.
Populace žijící pod hranicí chudobyúdaje za rok 2009 v % |
Čtyřnásobně například vzrostly v letech 1993 až 2010 čisté příjmy domácností zaměstnanců, a to z 3 571 korun měsíčně na 13 047 korun na každého člena domácnosti. Obdobně rostly také příjmy v rodinách důchodců (z 2 924 korun na 10 919 korun na hlavu).
Domácnosti s dětmi s minimálními příjmy jsou na tom však podstatně hůře. Zatímco v roce 1993 měla taková rodina na každého člena domácnosti měsíčně 1 744 korun, v roce 2010 to bylo jen 3 962 korun, tedy zhruba dvojnásobně více.
"Sociální rozdíly jsou v České republice ve srovnání s evropským průměrem stále ještě relativně malé," poznamenává analytik ČSOB Martin Kupka.
Prohlubují se rozdíly v příjmech podle krajů a oborů
Rok od roku se prohlubují také platové rozdíly podle toho, v jakém kraji lidé pracují a v jakém oboru si vydělávají. Nejméně se vydělává v Karlovarském kraji (20 179 korun), nejvyšší měsíční příjmy jsou v Praze (29 744 korun) a ve Středočeském kraji (23 186 korun).
Podívejte se: |
Co do profesí se nejvíce vydělává v bankách a pojišťovnách (46 436 korun), v informačních a komunikačních činnostech (průměrné výdělky 43 527 korun hrubého) a vysoké platy dosahují také profese zajištující výrobu a rozvod elektřiny, plynu a tepla (40 119 korun hrubého měsíčně).
Nejnižší výdělky jsou v oboru ubytování, stravování a pohostinství (12 808 korun) a v administrativních a podpůrných činnostech (16 445 korun), což je zhruba o 30 tisíc méně než v bankách.
"Vykazovaná průměrná mzda je nižší, než jsou náklady zaměstnavatele na zaměstnance. Současně je však vyšší, než kolik dostane zaměstnanec do kapsy. Průměr je zkreslený i tím, že nezapočítá celou řadu klíčových benefitů, bez nichž by některé profese asi nikdo nedělal – ať už se jedná o pohostinství, zemědělství či stavebnictví. Jednoduše spropitné statistika neobsahuje. To můžeme jen odhadovat," poznamenává Pikora.
Životní úroveň sráželo hlavně zdražování bydlení
Kupní sílu výdělků Čechů vydatně sráží cenový růst. Největším žroutem platového nárůstu bylo zdražování nákladů na bydlení. Zatímco v roce 1993 vydala domácnost zaměstnanců na každého člena domácnosti za bydlení, vodu, energii a palivo měsíčně 397 korun (12,7 procent čistých výdajů), v roce 2010 to bylo již 1 975 korun (17,6 procent výdajů). Náklady na bydlení se tak staly největší výdajovou položkou rodinného rozpočtu. Druhou jsou výdaje za potraviny, které drží 16procentní podíl.
Podívejte se: |
Teplo, teplá voda a elektřina podražily během uplynulých 17 let víc jak čtyřnásobně. Za vodné a stočné a rovněž i za plyn platíme 5krát více. Rostou i nájmy. Zatímco v roce 1993 platil nájemce bytu 3+1 měsíčně 460 korun, v roce 2010 se čistý nájem ve stejném bytě zvedl na 3 305 korun, tedy víc jak 7krát.
Jídlo zdražovalo mírněji než náklady na bydlení
Ceny za některé jídlo se v porovnání s nezbytnými výdaji na bydlení zvyšovaly mírněji. Třeba vejce se prodávají po 17 let za srovnatelnou cenu, kus přibližně za 2,50 korun. Rovněž kuřata příliš nezdražovala, jejich cena vyšplhala nejvýše v roce 1997, kdy kilo stálo 65,30 korun. Loni se kilo kuřete prodávalo za 56,80 korun.
Káva dokonce zlevnila, zatímco v roce 1993 přišlo stogramový sáček zrnkové kávy na 13,60 korun, o 17 let později to bylo 10,90 korun. Výrazněji však podražilo například máslo (z 78,30 na 119 korun za kilo) a chleba (z 9,60 na 18,40 korun za kilo ). Dvojnásobně vzrostla i cena zadního hovězího masa (z 88,40 na 176,30 za kilo).
Krabička s dvacítkou cigaret Startek zdražila z 24,70 na 72,70 korun a do státní kasy přitom nyní jdou za každou vykouřenou cigaretu nejméně dvě koruny.
V příštím roce bude růst cen razantnější
Ceny ale porostou v příštím roce rychleji než dosud. Chystané zvýšení zvýhodněné sazby DPH z 10 na 14 procent zdraží od roku 2012 potraviny, teplo, vodu, léky či dopravu a další položky (čtěte více zde). "Jen administrativní změna sazby DPH sama o sobě zvýší cenovou hladinu o 1,1 procentního bodu. K tomu se navíc počátkem roku přidá i obvyklé zdražení, kdy s novým rokem většina prodejců mění své ceny a obvykle nahoru," míní Pikora.
Dopad na průměrnou českou domácnost nebude podle analytika Martina Kupky drtivý, ale citelně ho pocítí důchodci a nízkopříjmové domácnosti s dětmi. "Síla dopadu se bude i uvnitř stejné kategorie obyvatel lišit podle toho, jakou váhu v konkrétním spotřebním koši hrají položky se zvyšující se sazbou DPH a do jaké míry může konkrétní spotřebitel konzumaci těchto položek omezit," uzavírá analytik Martin Kupka.
