S pracovní úrazovosti jsme na tom v Česku stále mnohem hůře než třeba v západních zemích. "V Německu si nikdo nedovolí pohybovat se na stavbě bez ochranných prostředků. Tady běhají stavební dělníci po střechách bez jištění, v rozšmajdaných teniskách. Národním koníčkem se stalo obcházení zákonných povinností," říká Lenka Svobodová z Výzkumného ústavu bezpečnosti práce.
Jak jsme na tom tedy s pracovními úrazy?
V roce 2010 bylo hlášeno celkem 51 678 případů. Ty měly za následek více než dva a půl milionu kalendářních dnů pracovní neschopnosti, průměrně 52 dnů na jeden případ. Denně tak v práci chybělo více než sedm tisíc lidí.
Smrtelných pracovních úrazů bylo 121, a to zejména ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví. Přepočteno na množství zaměstnanců, nejvyšší četnost úmrtí bývá v zemědělství, lesnictví a rybářství. Přesto se v pracovní úrazovosti ve srovnání s evropskými zeměmi pohybujeme v první – té lepší – třetině.
I infarkt z nadměrného stresu v práci může být pracovním úrazem |
Změnila se nějak pracovní úrazovost za poslední roky?
Jak se proměňuje struktura hospodářství, klesá podíl primárního sektoru, roste podíl služeb, mění se charakter práce. Od fyzicky náročné činnosti s množstvím rizik úrazů se posouváme k časově a psychicky náročné práci.
Počet úrazů pozvolna dlouhodobě klesá, ovšem zase se zvyšuje riziko neúměrného stresu.
Jaké konkrétní profese jsou nejrizikovější?
K rizikovým profesím počítáme dělníky v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech, řemeslníky, výrobce, zpracovatele a opraváře, dále obsluhu strojů a v neposlední řadě pomocné a nekvalifikované pracovníky.
Kolik stojí pracovní úrazy?
Mnoho, náklady se šplhají ke stovkám miliard korun. Proto pořád zdůrazňujeme, že je třeba dbát na prevenci. Bohužel málokdo na to slyší. Je třeba stále připomínat, že nehody, úrazy, nemoci z povolání, invalidita, smrt jsou tragédie jak pro jednotlivce a jeho nejbližší, tak pro podniky i celou společnost.
Podle metodiky a propočtů Výzkumného ústavu bezpečnosti práce průměrné náklady a ztráty z jednoho pracovního úrazu činí 390 tisíc korun. Ze smrtelného pracovního úrazu dokonce 14,5 milionu korun. Nemoc z povolání vyjde na 5,7 milionu korun.
Dá se odhadnout další vývoj v oblasti bezpečnosti práce?
Evropská unie si stanovila cíl, že do roku 2012 sníží pracovní úrazovost proti roku 2007 o 25 procent. Abychom toho dosáhli, musíme stále dokola prosazovat prevenci, výchovu a celoživotní vzdělávání v této oblasti. Efektivním nástrojem se musí stát promyšlený a dobře koncipovaný systém úrazového pojištění. Ten by měl uvolnit peníze na preventivní opatření, nové stroje, zařízení, postupy, na školení a další věci.
Bezpečnost a ochrana zdraví by neměla být jen povinností s formálním až byrokratickým přístupem, což ve firmách mnohdy bývá, nýbrž snahou, jak efektivně chránit to nejcennější – tedy zdraví a život.
