Na penzijní připojištění dostanou peníze od firmy téměř tři čtvrtiny pracovníků a více než polovina zaměstnanců může počítat s finanční dotací na své životní pojištění. Zvýhodněné stravenky od svého zaměstnavatele má sedm z deseti zaměstnanců. Podle Jiřího Běťáka jsou stravenky standardním benefitem velmi oblíbeným u zaměstnanců. Domnívá se, že ještě několik let budou součástí českého daňového systému.
Odpovědi najdete zde |
Dotazy čtenářů se točily i kolem příspěvků zaměstnavatele na penzijní připojištění či životní pojištění. Podle informací, které má Jiří Běťák k dispozici, přispívají podniky v průměru svým zaměstnancům do penzijního připojištění částkou zhruba 600 korun měsíčně, ti nejlepší dokonce až dva tisíce korun měsíčně. Rozhodnutí kolik přispívat je pak na dané firmě.
Zaměstnavatel si může také dát podmínku, že svým pracovníkům na penzijní připojištění přispěje, když i oni budou na účet připojištění pravidelně ukládat. "Na penzi si tak naspoříte více a o svůj zaplacený příspěvek si v některých případech můžete každoročně snížit základ daně," odpovídá Běťák.
V některých firmách se zaměstnanci setkají i s příspěvky na očkování proti chřipce, na vitamíny, na rehabilitace, na cestu do zaměstnání i na dovolenou. Mezi výhody pak můžeme počítat i mobilní telefon nebo služební automobil pro vlastní potřebu.
Co vás ještě zajímalo?
OTÁZKA: Dokázal byste shrnout, jaké benefity patří k nejoblíbenějším ze strany zaměstnanců a pak i ze strany zaměstnavatelů?
ODPOVĚĎ: Podle aktuálních výzkumů je u zaměstnanců finanční hodnocení vždy na prvním místě. Dlouhodobě tak vychází nejoblíbenější pro zaměstnance plat, odměny, z benefitů pak týden dovolené navíc, služební auto pro soukromé účely, třináctý plat a pružná pracovní doba. Stravenky, pitný režim, mobil již začínají zaměstnanci více vnímat jako standard.
U firem je pak situace taková, že vzrůstá obliba benefitů, které jsou daňově účinné, daňově neúčinné pak stagnují. Na prvních místech se objevuje vzdělání. Z ostatních pak to jsou mobilní telefon, služební automobil, kafe zdarma, stravenky, životní a penzijní připojištění.
OTÁZKA: Mám životní pojištění i penzijní připojištění, protože se domnívám, že je třeba se do budoucna alespoň nějak finančně zajišťovat. Zajímalo by mě, jaký očekáváte v budoucnu trend od firem, jestli budou na tyto produkty příspívat více nebo dluhová krize utlumí ochotu firem přispívat zaměstnacům do těchto produktů?
ODPOVĚĎ: Dlouhodobě očekávám zachování chuti zaměstnavatelů přispívat svým zaměstnancům na oba tyto produkty. Poslední výzkumy z letošního léta ukázaly vzrůtající trend v zapojení zaměstnavatelů pro oba tyto benefity. Osobně mé zkušenosti z minulé krize finanční v jednání s podniky říkají, že podniky odkládají zavedení nových benefitů, nezvyšují stávající, krátkodobé nadstandardní benefity ruší a u dlouhodobých, kam patří penzijní a životní pojištění po dobu finanční nejistoty případně snižují příspěvky.
OTÁZKA: Zajímalo by mě, jak je to s benefity při práci na poloviční úvazek. Máme v podniku standardní osmihodinovou pracovní dobu, pak šestihodinovou a čtyřhodinovou. Náleží všem stejný benefit nebo se to má nějak krátit? Také jak je to se stravenkami? Jakmile je zaměstnanec v práci, náleží mu stravenka? Jak je to v případě, že je třeba u lékaře (preventivní prohlídka vyžadovaná a placená zaměstnavatelem)?
ODPOVĚĎ: Záleží na benefitu, který zaměstnancům firma poskytuje. U většiny benefitů je možnost jejich poskytování nezávislá na délce sjednané pracovní doby. U vámi zmiňovaných stravenek náleží zaměstnanci stravenka v případě odpracování alespoň tří hodin. Preventivní prohlídka je započítána do těchto tří hodin
Kdo odpovídal na vaše dotazy
Jiří Běťák je absolventem pojistné matematiky na Univerzitě Karlově. Je expert na životní pojištění a sleduje trendy v odměňování a motivaci zaměstnanců. V současné době vede oddělení ING Employee benefits, které se zabývá poskytováním pojistných produktů jako zaměstnaneckého benefitu.
