Do Británie přitom Jakub Ulmann odcestoval s oficiálním povolením a řádně tam platil pojištění. Práce v zahraničí ale bohužel skončila dřív, než si plánoval. Vrátil se do České republiky a registroval se na ostravském Úřadu práce. Tam ho ale překvapili.
Úřad práce mu nepřiznal podporu v nezaměstnanosti s odůvodněním, že po dobu výše uvedeného zaměstnání si neuchoval bližší vazbu na Českou republiku. "Nerozumím tomu, mám v Česku stále trvalé bydliště, mám tady rodiče a i po dobu práce v zahraničí jsem tady dvakrát byl," diví se Jakub Ulmann.
Proti rozhodnutí úřadu práce se můžete odvolat
"Státem posledního zaměstnání pana Ulmanna byla Velká Británie. O podporu v nezaměstnanosti si měl pan Ulmann primárně zažádat tam, tato země je kompetentní k rozhodování. Nicméně pan Ulmann se rozhodl využít výjimky a požádat o podporu ve státě svého bydliště, tedy v České republice, kde však nebylo uznáno zachování bydliště," říká Jiří Reichl, tiskový mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce ČR.
Pokud v podobných případech žadatel o podporu v nezaměstnanosti s rozhodnutím nesouhlasí, může do patnácti dnů od doručení rozhodnutí podat odvolání na ministerstvo práce a sociálních věcí.
Stejnou radu – tedy proti rozhodnutí se odvolat – dává i advokátka. "Rozhodnutí úřadu práce není správné, neboť se opírá o nesprávně aplikované ustanovení příslušného nařízení, které se na situaci pana Ulmanna nevztahuje. Doporučuji tedy podat ve věci odvolání, a to neprodleně kvůli zachování patnáctidenní lhůty," radí advokátka Lucie Marelová.
Jakub Ulmann podávat odvolání nakonec nemusel. Úřad práce reagoval i na e-mailový dotaz autorky tohoto článku. "Po prostudování rozhodnutí úřadu práce a vašem dotazu bylo rozhodnuto o přezkoumání tohoto případu," sdělil mluvčí Reichl.
A jak správně postupovat, když se dostanete do podobné situace?
O podporu můžete žádat v cizině nebo v Česku
"Migrující osoba, která se stala nezaměstnanou, má dvě možnosti, kde žádat o podporu v nezaměstnanosti. A to buď ve státě posledního zaměstnání nebo ve státě bydliště," vysvětluje Jiří Reichl.
Zapamatujte si:Obecně se na tuto problematiku vztahuje Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 883/2004 o koordinaci systému sociálního zabezpečení. |
Základní pravidlo zní: používají se právní předpisy státu, na jehož území jste naposledy pracovali. O dávky v nezaměstnanosti můžete požádat tamní úřad práce. Po čtyřech týdnech evidence na zahraničním úřadu práce pak můžete požádat o převod těchto dávek do České republiky, tedy takzvaný "transfer dávek".
Druhou možností je požádat o dávky v nezaměstnanosti úřad práce ve státě bydliště, a to zejména tehdy, pokud bydlíte v jiném státě, než ve kterém jste naposledy pracovali. "Bydlištěm se rozumí centrum zájmu, které se ale nemusí vždy shodovat s trvalým či přechodným pobytem," upozorňuje mluvčí.
Pokud se tedy zaevidujete na kontaktním pracovišti úřadu práce a požádáte o podporu v nezaměstnanosti, úřad bude zjišťovat, zda jste po dobu své poslední výdělečné činnosti v zahraničí měli bydliště, tedy centrum zájmu, v České republice. Úřad to zjišťuje formou pohovoru a vyplní s vámi příslušný dotazník.
"Při posuzování zachování centra zájmu hraje roli například délka a nepřetržitost přítomnosti na území dotčených států, osobní situace dané osoby, stabilita vykonávané činnosti, rodinná situace nebo situace týkající se bydlení," dodává Reichl.
Ať už o podporu v nezaměstnanosti požádáte ve státě posledního zaměstnání nebo ve státě bydliště, nárok na podporu bude vždy posuzován podle národní legislativy státu, ve kterém jste žádost o podporu podali.
