Vláda potřebuje stlačit deficit rozpočtu, který bobtná rychleji, než předpokládala. Je to hlavně kvůli stagnaci ekonomiky, na daních se kvůli slabému růstu vybere méně peněz a Česko si tak musí na své výdaje půjčovat. A vláda si nechce půjčovat, protože je to drahé a splácení dluhů zatěžuje příští generace. Takže shání nové příjmy do rozpočtu a zvyšuje daně – od DPH přes daň pro bohaté po daň z tabáku.
A hledá také způsoby, jak méně utratit. Zbrzdí proto růst důchodů v následujících třech letech, na čemž ušetří celkem 48 miliard korun. Princip chystaných změn pomáhají vysvětlit následující otázky a odpovědi.
Dnes mohli důchodci v lednu počítat s tím, že se jim důchod zvedl o inflaci plus třetinu růstu reálné mzdy. Nově jim poroste jen o třetinu inflace a třetinu růstu reálné mzdy. Jeden příklad – průměrný důchod dnes 10 550 Kč by se příští rok zvedl o 428 korun. Kvůli změně valorizace však stoupne jen o 156 korun. Důchodci tak nedostanou 272 korun.
Jen mírně – za původních pravidel by lidem s vyšším důchodem rostla penze o něco rychleji než lidem s podprůměrným důchodem. Zpomalení valorizace povede k většímu rovnostářství. Podle výpočtu ministerstva práce například v roce 2014 porostou všem důchodcům – s podprůměrným i nadprůměrným důchodem – penze jen o 90 korun ročně. Důvodem je, že v daném roce mají být inflace a růst reálných mezd tak nízké, že dojde pouze ke zvýšení tzv. základní výměry důchodů, která je stejná pro všechny starobní důchodce. Odlišnosti v penzích způsobuje tzv. procentní výměra.
Měly by platit od ledna 2013. Zatím však ještě nejsou uzákoněny, jen je schválila vláda. Další postup je, že novelu zákona o důchodovém pojištění musí schválit Poslanecká sněmovna, senát a prezident. Protože má koalice v dolní komoře parlamentu většinu, dá se předpokládat, že změna projde a bude zavedena podle plánu.
Ministerstvo práce tuto informaci zveřejňuje na svém webu, jednotliví penzisté se to dovědí, až když jim penze přijde na účet nebo složenkou. Podívat se můžete již nyní v naší přehledné infografice:
Podívejte se, jak se budou navyšovat důchody |
V zákoně, který vláda schválila, je zbrzdění růstu penzí nastavené jen na tři roky, tedy pro roky 2013 až 2015. Vzhledem k tomu, že důchodový účet, tedy rozdíl mezi příjmy z důchodového pojištění a výdaji na důchody, je už několik let deficitní, hrozí, že příští vláda (vzejde z voleb nejpozději 2014) opatření prodlouží, aby ušetřila. Záleží na tom, v jaké situaci v té době ekonomika bude, případně zda bude příští vláda ochotná si na penze půjčit víc než ta dnešní.
Vláda by pomalejším růstem penzí chtěla ušetřit příští rok 10 miliard, ten další 16 a v roce 2015 dalších 22 miliard korun. Pro srovnání, na zeštíhlení státní správy plánuje vláda šetřit také. Říká, že se jí to podaří nejdříve v roce 2014 – a má trvale snížit výdaje o 12 miliard korun.
Představa, že si každý člověk odvádí peníze na nějaký svůj účet u státu, který ve stáří bude čerpat, je mylná. Ve skutečnosti se z dnes vybraného důchodového pojištění platí penze současným důchodcům. A protože nové generace vydělávají vyšší mzdy než ty staré, mohl si stát dovolit těm, kdo už jsou v důchodu, penze pravidelně zvyšovat. Jenže se teď ukazuje, že lidí v důchodu přibývá rychleji než těch, kteří na jejich penze mají vydělávat. Stát si už nemůže dovolit důchodcům přidávat tolik. Tento problém (stárnutí populace) má pomoci řešit důchodová reforma, kdy se někteří lidé dobrovolně rozhodnout posílat méně peněz státu, ale zároveň musí počítat s tím, že od něj kvůli tomu dostanou nižší důchod. Místo něj si mohou nově (od ledna 2013) za určitých pravidel spořit na svůj soukromý účet a z něj ve stáří čerpat.
Žádnou plošnou kompenzaci důchodcům vláda nechystá. Standardně však platí, že pokud příjem občana spadne pod určitou hranici, má právo od státu žádat dávky v hmotné nouzi, případně příspěvek na bydlení. Obojí vyplácejí úřady práce.
ČSSD tvrdí, že by schodek státního rozpočtu řešila jinak, na růst důchodů by nesahala. Avšak neupřesnila jak. Nabízí se tak jen dva zdroje – víc si půjčit, nebo zvednout daně.
Od roku 2013 už si nebudou moci odečíst 24 840 korun ročně z daní.
Týká se to všech, kteří mají nízké příjmy. Tito lidé budou moci nadále žádat o jiný typ příspěvku – tzv. příspěvek na bydlení. Jedním z kritérií pro jeho udělení je, že jejich náklady na bydlení přesáhnou součin příjmu jejich domácnosti a koeficientu 0,30 (v Praze 0,35). Kalkulačku pro výpočet příspěvku na bydlení najdete zde.
