Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob začal platit na počátku letošního roku. Nově umožňuje soudům trestat za vybrané trestné činy i firmy. V platnost vešel i přes veto Václava Klause, který tvrdí, že popírá vazbu mezi pachatelem a trestem. (více zde)
V kauze Davida Ratha se mluví o společnostech Konstruktiva Branko, jejíž šéf Pavel Drážďanský je mezi obviněnými. Dalšími pak jsou Ivana Salačová, šéfka firmy FISA, a Lucia Novanská, členka představenstva ML Compet.
Podle Jana Spáčila z advokátní kanceláře Ambruz & Dark/Deloitte Legal ze zákona vyplývá, že trestní stíhání právnické osoby je možné, pokud by fyzické osoby páchaly trestnou činnost v rámci právnických osob, ve kterých působí, nebo v jejich zájmu.
Za trestné činy spáchané právnickou osobou lze uložit tyto tresty a ochranná opatření
Jako ochranné opatření lze podle zákona uložit zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty |
To, že čelní představitelé firem Konstruktiva Branko, FISA a ML Complet už byli obviněni jako fyzické osoby nijak nebrání stíhání jejich firem. Zákon nevylučuje trestní stíhání fyzické i právnické osoby pro týž skutkový základ.
Do konce loňského roku mohl být trestně stíhán pouze konkrétní člověk. Firem se jeho odsouzení nijak netýkalo, i když se jednalo o trestnou činnost v jejich zájmu. Nenesly za ni žádnou odpovědnost.
