Můžete se obrátit na některou z velkých firem, ale nikdy nemáte úplně jistotu, zda zrovna váš konkrétní obchodník je ten zkušený člen týmu či nováček, který je v učebnici investování jen o tři lekce před vámi.
Nejtěžší úkol: najít dobrého obchodníka
Rozhodně buďte opatrní, když vás někdo osloví sám telefonicky. Telemarketing zaměřený na lidi, u kterých se dají předpokládat peníze (ředitelé firem, majitelé společností, úspěšní právníci, lékaři…..) je dost častý, ale svědčí spíš o tom, že makléř leckdy i zoufale shání někoho, s jehož penězi by mohl obchodovat (a hlavně inkasovat nemalé poplatky).
Můžete najít i makléře, který není součástí velké společnosti, ale pracuje sám za sebe. Ať tak či tak, ideální je, když na dobrého makléře dostanete doporučení od někoho ze svých známých, který má s konkrétním člověkem příznivé zkušenosti.
Informujte se třeba v ČNB
Abyste měli jistotu, že své peníze nesvěřujete někomu, kdo o investování nic neví, existuje takzvaná regulace České národní banky. Na jejích webových stránkách zadáte jméno makléře a pokud je u ČNB registrován, objeví se vám o něm údaje - vyhledávač najdete zde. Radost trochu může pokazit jen fakt, že v seznamu najdete i jména těch, kdo se registrovali před deseti lety a pak zkoušeli půl roku prodávat podílové fondy, takže jejich zkušenosti jsou zanedbatelné. Na druhou stranu, když tam hledané jméno nenajdete, máte jasno, že tomuto člověku byste peníze svěřovat neměli.
Nebojte se být zvědaví
Nezbývá než se makléře ptát – na spokojené klienty, na historii podnikání. Velmi důležitá je otázka, zda investuje své vlastní peníze – těžko vám může vydělávat někdo, kdo si nevěří natolik, aby stejně spravoval svůj vlastní majetek. Zalhat se samozřejmě dá ve všem, ale kdo se nezeptá, nemá ani šanci se o makléři nic dozvědět. Takže se ptejte. Nejlépe osobně, abyste viděli i okamžitou reakci na položenou otázku (do mailu se člověk snáz vylepšuje).
Základ = nízké poplatky + provize ze zisku
Kromě zkušeností se ptejte na poplatkovou politiku. Ideální je, když si makléř bere 1 až 2 dolary za obchod (tj. to co sám platí americkému partnerovi) a k tomu si od vás vezme určité procento z peněz, které vám vydělá. Přiměřený požadavek je na 10 až 20 procent ze zisku. Obchod za paušální poplatek 20 či dokonce 70 dolarů je drahý, když narazíte na firmu, která se nezdráhá obchodovat jen kvůli poplatkům, za chvíli jste "na suchu".
Peníze mějte na svém účtu
Ptejte se, jak budou obchody probíhat - zda budete například na internetu vidět, jakým způsobem makléř obchoduje. Díky tomu můžete třeba kontrolovat, zda makléř nastavuje a dodržuje hodnotu stop-loss, zda neinvestuje do jednoho titulu víc než 10 procent vašich peněz….
Dbejte také na to, aby peníze byly vždy na vašem vlastním účtu – nikdy nesvěřujte peníze na účet, který není psaný na vaše jméno.
