Jak vypadá takový průměrný bankovní klient? Je mu 40 let, má přibližně 20 tisíc korun čistého měsíčně a vlastní jeden běžný účet v jedné bance. Na tomto účtu má přitom částku ve výši dvou měsíčních platů.
Oproti němu je top klient, tedy takový, který patří k horním pěti procentům nejbohatších lidí. Je o deset let starší, bere víc než 2,5krát tolik a na běžném účtu má v průměru 400 tisíc korun. Tedy desetkrát víc než průměr. Milionář vlastní většinou dva bankovní účty a na vše využívá dvě až tři banky.
Co se za poslední roky změnilo
Zdroj: ČNB |
Karty mají všichni, bohatí však odmítají kreditku
Průměrný klient banky má jednu platební kartu, ten bohatý dvě. To je logické. Ale zatímco kreditní kartu vlastní každý třetí běžný klient, u milionářů je jejím majitelem jen každý desátý. Podobný poměr je u využívání kontokorentu, tedy možnosti čerpat peníze z účtu do minusu.
Ve spoření se liší nejenom částkou
Průměrný Čech dává své úspory převážně do produktů, které podporuje stát. Na spořicí účty a termínované vklady už mu tolik nezbývá. Spořicí účet podle analytiků ČSOB vlastní jen každý třetí průměrný klient, milionáři mají hned dva. Objem peněz na těchto účtech je podobně jako na běžných účtech v poměru 1:10,7. Průměrný klient má uloženo 140 tisíc korun a top klient 1,5 milionu.
Termínované vklady nejsou nyní populární. Zvláště na těch krátkodobých nejsou zajímavé úrokové sazby a o dlouhodobé, kdy bývají úroky zajímavější, nemají průměrní klienti, ale ani boháči zájem. Průměrný klient má na termínovaných vkladech 120 tisíc korun, top klient jeden milion, přitom této možnosti spoření využívá pouze každý dvacátý běžný klient a každý sedmý milionář.
| Jednotka | Průměrný klient | TOP klient | |
|---|---|---|---|
| Pohlaví | žena/muž | 50/50 | 40/60 |
| Průměrný věk | roky | 40 | 50 |
| Průměrný čistý příjem | Kč | 20 000 | více než 50 000 |
| Počet využívaných bank | ks/osoba | 1,1 | 2,6 |
| Počet běžných účtů | ks/osoba | 0,9 | 1,9 |
| Objem na běžných účtech | Kč | 40 000 | 400 000 |
| Počet spořicích účtů | ks/osoba | 0,3 | 2 |
| Objem na spořících účtech | Kč | 140 000 | 1 500 000 |
| Počet termínovaných vkladů | ks/osoba | 0,05 | 0,15 |
| Objem na termín. vkladech | Kč | 120 000 | 1 000 000 |
| Počet využívaných podíl.fondů | ks/osoba | 0,2 | 3 |
| Objem v podílových fondech | Kč | 130 000 | 2 500 000 |
| Počet využívaných debet. karet | ks/osoba | 1 | 2 |
| Počet využívaných kredit. karet | ks/osoba | 0,3 | 0,1 |
| Počet využívaných kontokorentů | ks/osoba | 0,4 | 0,1 |
| Počet využívaných spotř. úvěrů | ks/osoba | 0,2 | 0,01 |
| Počet využívaných hypoték | ks/osoba | 0,06 | 0,03 |
| Zdroj: Oddělení analýz a marketingového výzkumu ČSOB | |||
Investice jsou jednoznačně záležitostí bohatých
Průměrný Čech ukládá peníze převážně do produktů, které podporuje stát, jako je stavební spoření, penzijní připojištění a životní pojištění, v podílových fondech spoří jen každý pátý. U milionářů naopak vedou investice do podílových fondů. Zatímco běžný Čech má ve fondech v průměru 130 tisíc korun, boháč tam má uloženo dva a půl milionu.
Zajímavá je však změna chování privátních klientů. "Zatímco do roku 2008 bylo cílem mnoha klientů vytvořit si portfolio proto, aby zbohatli, dnes se vracíme od jakéhosi napůl spekulativního portfolia k prosté snaze o uchování hodnot," uvádí ředitel řízení segmentu privátního bankovnictví ČSOB Pavel Tichý. Je tedy vidět, že během krize vzrostl význam diverzifikace (rozložení peněz) při investování. Klienti o svých budoucích investicích víc přemýšlejí, jsou opatrnější a orientují se na méně rizikové produkty.
"Ještě před rokem jsme si například mysleli, že úrokové sazby a výnosy dluhopisů, ať už tříletých, pětiletých nebo desetiletých německých, dolů nepůjdou. Přesto klesly. Také by se dalo čekat, že v době, kdy se tisknou peníze jako o závod, dojde k výraznější inflaci a zvýší se sazby. Ale jsme v situaci, kdy je sice vyšší inflace, sazby se však kvůli obrovským dluhům drží nízko. Dlouhodobá investice do pětiletého či desetiletého dluhopisu se zkrátka nemůže vyplatit. S klienty se proto snažíme volit takovou strategii, při které by na jednotlivé investici nebo produktu neměli ztratit výrazně víc, než generuje výnos z dluhopisů nebo výnos z vkladů," dodává Tichý.
Bohatí si nepůjčují, nepotřebují to
Zatímco každý pátý průměrný Čech využívá spotřebitelský úvěr, milionáři si nepůjčují skoro vůbec. Jeden spotřebitelský úvěr připadne na sto top klientů. Zajímavé je, že i v hypotékách vedou průměrní Češi. Využívá ji každý téměř sedmnáctý obyčejný klient a pouze každý 33. boháč.
