V redakci se nám sešly čtyři různé průzkumy, které řeší chování Čechů v oblasti financí: od společností Provident Financial, Ipsos, Partners a ING Bank. Dohromady dávají docela dobrý obraz toho, jak Češi spoří, na čem se snaží ušetřit, kolik vydávají za energie, dopravu či mobil a jak se starají o své účty.
Jsme na tom stejně nebo hůř než loni
Podle průzkumu ING Bank svou finanční situaci vnímá jako stejnou nebo horší oproti loňskému roku 90 procent Čechů.
A bude hůř. Tedy alespoň podle výsledků průzkumu společnosti Provident Finance. Letos očekává zhoršení situace v rodinném rozpočtu 40 procent lidí. Přičemž nejvíce se bojíme růstu běžných životních nákladů. Stejné obavy mají také Maďaři, naopak na Slovensku očekává zhoršení rodinné finanční situace "jen" 28 procent lidí.
Kolik utrácíme za energie a dopravu
Mezi běžné a nutné výdaje patří náklady na bydlení, energie, jídlo a také mobilní a bankovní služby. Podle průzkumu společnosti Ipsos polovina českých domácností utrácí za plyn, elektřinu a teplo částku vyšší než 1 500 korun za měsíc a téměř 39 procent zaplatí více než 2 500 korun.
Na hromadnou dopravu a pohonné hmoty pak vynaloží Češi měsíčně nejčastěji 500 až 1 500 korun. Stejné částky se nejčastěji také objevují ve výdajích za mobilní telefonování. Přibližně polovina českých spotřebitelů uvádí, že měsíčně zaplatí za služby mobilních operátorů méně než 500 korun a do 1 500 korun měsíčně se vejde více než 90 procent české populace.
Šetříme dost, ale spokojeni nejsme
Strach z dalšího růstu cen přiměl Čechy k ještě většímu spoření. Podle průzkumu ING Bank tedy patříme k nejspořivějším evropským národům. Pravidelně či alespoň občas spoří 77 procent Čechů, zatímco evropský průměr je 68 procent. Nejčastěji, stejně jako naši sousedé, spoříme "pro jistotu", účelem je tedy mít finanční rezervu. Na dalších místech se však české a evropské priority liší.
Podle údajů ING Bank zvýšily české domácnosti v posledním čtvrtletí své úspory i navzdory vánočním výdajům. V případě, že by průměrná česká domácnost přišla o veškeré příjmy, dokázala by ufinancovat své základní výdaje po dobu tří měsíců.
"Češi by nyní dokázali ze svých úspor vyžít o tři týdny déle, než tomu bylo ve stejném období loňského roku," chválí Libor Vaníček z ING Bank. Zatímco nutné výdaje zůstaly na stejné úrovni, mírně vzrostly disponibilní úspory, tedy dostupné peníze na běžných a spořicích účtech či hotovost, ale také prostředky na termínovaných vkladech a úspory v akciích, dluhopisech i podílových fondech.
S čím však spokojeni nejsme, to je výše úspor. Spokojenost vyjádřila jen asi čtvrtina lidí, což je o sedm procent méně než loni.
Obecně se dá říci, že ve většině sledovaných evropských zemí jsou lidé s výší svých úspor spokojeni méně než před rokem. Spokojenější jsou pouze Němci, Britové a Turci. Mezi nejspokojenější patří také Nizozemci či obyvatelé Lucemburska, kde výše osobních úspor vyhovuje téměř polovině tamních obyvatel.
K ideálnímu modelu hospodaření máme ještě daleko
Jedna věc je, jak lidé odpovídají na otázku jak opravdu hospodaří a druhá pak, jak by se chovat chtěli. To ukázal průzkum finanční gramotnosti pro společnost Partners.
Češi žijící v párech mají nejčastěji každý svůj vlastní účet, a pokud chtějí pořídit něco do domácnosti, vzájemně se dohodnou. Jenže kdyby si měli vybrat ideální variantu, tak tento systém hospodaření jich zvolí sotva třetina. Za nejideálnější považují systém, kdy v domácnosti je jeden nebo více účtů se společným přístupem partnerů, kam chodí oba příjmy.
Podle manažerky bankovních služeb Partners Dagmar Prajzlerové je ideální systém takový, kdy domácnost má na denní chod vyšetřený jeden speciální účet, kde jsou prostředky od obou partnerů, z něhož se hradí běžné, případně neočekávané výlohy.
Nepřehlédněte |
Není to však další zásah do rozpočtu? Vždyť za každý účet v bance se platí poplatky. Ostatně i průzkum společnosti Ipsos ukázal, že nejčastěji vydají Češi za bankovní služby 100 až 200 korun měsíčně. "Je to jednoduché, stačí si vybrat účet s nízkými nebo dokonce nulovými poplatky. Na našem trhu jsou už naprosto běžné," namítá manažerka ze společnosti Partners.
Z pohledu dvojic, které spolu žijí takzvaně na psí knížku, a párů žijících v manželství vyplývá, že obě skupiny preferují zcela odlišný model hospodaření. Nesezdaní nejčastěji volí formu vlastních účtů a dohody na společných výdajích, a to v 62 procentech, kdežto manželé jen v 36 procentech případů. Přestože takto hospodaří většina párů, tak za ideální ho nepovažují.
Jsme k sobě upřímní
Může se hodit |
Velice otevření jsou Češi v otázce uvádění svých příjmů partnerům. 73 procent mužů a 72 procent žen uvedlo, že vědí docela přesně, kolik vydělává jejich protějšek. Zhruba čtvrtina pak říká, že zná výdělek partnera či partnerky orientačně. Jen velice malé procento žen i mužů tento údaj nezná ani orientačně, ať již proto, že ho partner tají, nebo proto, že se o něj nezajímá.
