Karel Svoboda zároveň varuje, že nepříznivý vývoj státních důchodů se může stát zdrojem napětí mezi starými a mladými. Státní důchody totiž v budoucnu nebudou schopny zajistit dostatečnou ochranu před chudobou. "Pokud se lidé spolehnou jen na státní důchod, zbudou jim oči pro pláč," poznamenává.
Do 2. pilíře vstoupilo v lednu 4 624 lidí. Máte již zmapováno, kdo se pro vstup rozhoduje a jaké ročníky převládají?
Očekávali jsme, že přijdou převážně lidé s vyššími příjmy. Ono to tak ale nebylo, což je pozitivní překvapení. Nemáme ještě kompletní data za celý trh, ale když se bavíme s kolegy z penzijních fondů, mladí lidé tvořili podstatnou část. V našem fondu se pro vstup rozhodlo konkrétně 60 procent těch, kteří jsou ve věku 25 až 35 let.
Mladí tedy začínají na 2. pilíř slyšet?
Ano. To je pozitivní překvapení, že jsou mladí lidé uvážliví a začínají myslet do budoucna.
Jaké jsou první zkušenosti samotných prodejců. Vyznají se Češi v tom, co je 2. pilíř a soukromé spoření na penzi?
Ti, kteří vstoupili, byli přesvědčeni, že se rozhodli dobře. Nepotřebovali prakticky nic vysvětlovat, informace si sehnali sami, což někdy nebylo lehké. Pokud chcete například vědět, jak se budou vyvíjet státní důchody z 1. pilíře, což je podstatná věc pro rozhodování, musíte po informacích doslova pátrat. Na druhou stranu prodejci penzijních společností absolvovali tisíce schůzek s dalšími klienty, kteří se pro vstup ještě nerozhodli. A zde zjišťujeme, že lidem chybí zcela základní informace a o 2. pilíři toho moc nevědí.
V čem lidé nejvíce tápou?
Neodlišují 2. a 3. pilíř. Nechápou vztah mezi 1. a 2. pilířem a nevědí, proč by se tím měli vůbec zabývat, když se o ně v důchodu postará stát.
Spočítejte si |
Argumentují, že když vyplní kalkulačku ministerstva práce a sociálních věcí, zjistí, nemají žádný problém. Protože si spočítali, že státní penze z 1. pilíře a v kombinaci se soukromou penzí z 2. pilíře jim vychází přibližně stejně, nebo jen o pár set korun vyšší, tak proč by se tím měli zabývat.
Vy jste již do 2. pilíře vstoupil, nebo vstup zvažujete?
Vstoupil jsem hned na začátku ledna, patřím mezi ty první. Má úvaha byla, že je to nezbytné, protože stát nebude mít na to, aby v budoucnu vyplácel penze v takové reálné výši, jako je tomu nyní. Také věřím, že i kdyby na to stát měl, je příležitost vzít si část peněz do vlastních rukou. Věřím, že jsem lepší hospodář než stát a o svá 3 plus 2 procenta z hrubého platu se postarám lépe. A kdybych se o to nepostaral lépe, budu alespoň vědět, komu za to vděčím.
Odhadoval jste, že do konce roku bude ve 2. pilíři milion střadatelů. Jste stále takový optimista?
Ano, protože věřím, že se nám podaří nastartovat diskusi zejména o vývoji 1. pilíře, tedy o vývoji státních penzí. Ve chvíli, kdy lidé uvidí jasná čísla, kolik mohou zhruba od státu v penzi očekávat a jak početnou skupinu důchodců bude třeba živit, bude jim zcela jasné, že se nemohou spoléhat na stát.
Již dříve jste naznačoval, že by se měl 2. pilíř vylepšit. Co byste konkrétně změnil, aby dával větší smysl?
Bylo by dobré dosáhnout širší politické shody, že 2. pilíř má své opodstatnění. Pak bych v prvé řadě změnil model příspěvků do druhého pilíře ze současných 3 pus 2 procenta na 6 plus nula. Tedy, aby lidé mohli na svém individuálním účtu spořit šest procent z pojistného a ze svých peněz si podle svého uvážení spořili i jiným způsobem. Druhou změnu vidím v tom, že s ohledem na demografický vývoj se na penzi musí zajistit zejména mladí, proto by měl být vstup do 2. pilíře pro lidi do 35 let povinný. A za třetí – co je definitivní, nemáme rádi. Proto bych zavedl možnost z 2. pilíře vystoupit. Byla by to určitá záchranná brzda, ale myslím, že by ji většina lidí nepoužila.
Podle odborných propočtů je 2. pilíř výhodný pro lidi s nadprůměrnými příjmy. Proč by si měl na soukromou penzi spořit někdo, kdo si vydělává 15 či 20 tisíc hrubého?
Kvůli pravděpodobnému vývoji státního důchodu z 1. pilíře. Když na výpočet výhodnosti použijete oficiální kalkulačku ministerstva financí, vyjde vám, že je to výhodné pro lidi s nadprůměrnými příjmy. S největší pravděpodobností se však státní penze, kterou uvádí kalkulačka, nikdo nedočká.
Nepřehlédněte |
Znamená to, že státní penze budou razantně klesat?
Po započtení očekávaného růstu cen bude reálná hodnota státních důchodů za 30 let přibližně o polovinu nižší než dnes.
Pokud někdo vydělává řekněme 22 tisíc korun hrubého a půjde do penze za 30 let, s jakým státním důchodem by tedy měl počítat?
Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí to vychází při vyrovnaném důchodovém účtu na částku kolem 7,5 tisíce korun (z analýzy MPSV Proč potřebujeme důchodovou reformu). Podle analýzy institutu Cerge-EI bude penze za 40 let směřovat až na 6,5 tisíce korun. Z tohoto pohledu je 2. pilíř výhodný pro zhruba 80 procent mužů a polovinu žen, tedy i pro mladší ročníky s nižšími příjmy.
Objevují se i názory, že za 30 let budou brát penzisti rovný státní důchod bez ohledu na to, kolik si v produktivním věku vydělávali. Myslíte, že je to reálné?
Myslím, že je to naprosto reálné a takový koncept by byl jednoduchý a čitelný. Je tomu tak například v Holandsku, kde mají třípilířový důchodový systém. První poskytuje minimální rovný důchod, ten tvoří zhruba třetinu důchodového příjmu a další dvě třetiny jsou dány spořením ve 2. a 3. pilíři. Přitom 3. pilíř je podporován zejména daňově a 2. pilíř umožňuje vyvést si část placeného pojistného na svůj individuální účet.
Znamená to, že generace mladých musí změnit myšlení a v zajištění na důchod se spoléhat především na sebe?
Ano. A myslím, že si to mladí lidé začínají uvědomovat, mnohdy od nich slyším názory, že od státu nedostanou vůbec žádný důchod. Konec konců i to je varianta. Když se ekonomice nebude dařit, může nastat situace, že stát nebude mít ani na rovný důchod ve výši životního minima a bude se to muset řešit jinak. Na druhou stranu ale slyšíme i názory mladých, že důchod zatím vůbec neřeší, protože mají jiné starosti – chtějí mít kde bydlet, založit rodinu. Ale obě tyto věci představují vlastně spoření na důchod. Protože když nebudou mít děti, v budoucnu nebude mít kdo vydělávat na další důchody. Prvotní je tedy mít děti. A když mohu bydlet ve svém, ušetřím za nájem, ve výhledu mohu bydlení prodat, koupit něco menšího a zajistit se tak ve stáří.
Do půlky ledna nabízely 2. pilíř pouze penzijní společnosti a jejich mateřské banky, teď ho začínají prodávat i zprostředkovatelé a zástupci pojišťoven. Co když se stane, že zlákají k podpisu smlouvy i ty, pro které 2. pilíř není vůbec výhodný?
Takovou věc nelze nikdy vyloučit. Při uzavírání finančních produktů se najdou poradci, kteří nejednají čestným způsobem. Ohlídat to budou muset jednotlivé penzijní společnosti, které nesou za jednání obchodních zástupců přímou odpovědnost. Do 2. pilíře by se neměli dostat lidé, pro které není vhodný. Pokud se tak stane, mohl by klient vznést stížnost na neetické chování zprostředkovatele u penzijní společnosti.
Když se takové případy neuhlídají, jak by se řešily? Zrušit smlouvu jde nyní jen do momentu, než je zapsána v Centrálním registru.
Z právního hlediska je to zajímavá otázka, ale neumím na ni odpovědět. Zatím neexistuje žádný mechanismus, který by to ošetřil. Pokud by to nastalo, konkrétní lidské osudy by bylo potřeba řešit, například změnou stávajících striktních pravidel a možností z 2. pilíře vystoupit.
Mnohé penzijní společnosti již o sobě dávají hodně vědět. Kolik smluv by měly uzavřít, aby neprodělaly?
Do dvou let by podle zákona měly uzavřít 50 tisíc smluv, ale aby to pro penzijní společnosti bylo ekonomicky rozumné, měl by to být dvojnásobek. Při stotisícové účasti by společnosti mohly začít vydělávat až zhruba po 10 až 12 letech v řádech jednotek milionů a po 25 až 30 letech v řádech nízkých desítek milionů ročně. Je to obchod s nízkou ziskovou marží a na dlouhou dobu.
Spoléháte se v zajištění na penzi především na sebe?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 1. března 2013. Anketa je uzavřena.
