Na začátku byl bohulibý záměr zabránit podvodníkům čachrovat s cizími nemovitostmi. Na konci poslanci schválili zákon s dírou, kvůli níž se majitelé domů a bytů žádné výrazně větší ochrany svého majetku nedočkají.
V Česku přibývá případů, kdy podvodníci s padělanými dokumenty mění údaje v katastru nemovitostí bez vědomí skutečných majitelů. Na domy si pak berou půjčky nebo je přeprodávají nic netušícím kupcům.
Zabránit tomu měla změna katastrálního zákona, kterou poslanci schválili minulý pátek. Úřad podle ní musí zasílat majitelům domů e-mailem, SMS zprávou nebo jiným způsobem oznámení o každé změně údajů v katastru. Jenže ze zákona nakonec vypadla ochranná lhůta, během které mohl majitel podvod nejen odhalit, ale také mu zabránit.
"Změna přináší jistou byrokratickou zátěž, postavení majitelů nemovitostí však proti současnému stavu nijak nemění," připouští předseda Českého úřadu zeměměřického a katastrálního Karel Večeře.
Dopadlo to nejhůř, jak mohlo, říká Marvanová
Úředníci sice majiteli domu pošlou zprávu, ale nemusí na nic čekat a změnu do katastru hned zapsat. "Bez ochranné lhůty to obětem podvodníků nedává žádnou účinnou ochranu. Zdá se mi, že poslanci ani nevěděli, co schvalují. Dopadlo to nejhůře, jak mohlo," reagovala advokátka Hana Marvanová, která zastupuje Občanské sdružení majitelů domů a jejich jménem se na přípravě zákona podílela.
V původním návrhu se přitom počítalo se lhůtou patnácti dnů. Poslanec Michal Doktor navrhoval dokonce 20 dní. Po tu dobu by musel úřad se zápisem do katastru čekat, jestli se majitel proti navržené změně neohradí.
Po bouřlivé páteční debatě ve Sněmovně však právě tento bod poslanci neschválili. "Byl nelogický v tom, že v podstatě znamenal pro kohokoliv možnost odstoupení od smlouvy," upozorňuje poslanec Stanislav Polčák. Původní vlastník by podle něj mohl zrušit vklad do katastru i v situaci, kdy by o něj nežádal podvodník, ale pravoplatný kupec, který za nemovitost řádně zaplatil.