Poradna: Stal se mi pracovní úraz. Mám nárok na odškodné?

Jsem veterinářka a v práci mě pokousalo kotě. Mám už 14 dní nemocnou ruku, nejsem však na neschopence, protože jsem nechtěla, aby za mě kolegové museli sloužit směny, napsala čtenářka. Jak je definován pracovní úraz a kdy máte nárok na odškodné vysvětluje Jan Kozubek z právnické firmy Becker & Poliakoff.

Když se při výkonu zaměstnání zraníte, nahlašte to co nejdříve zaměstnavateli. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jaký úraz může být nazván pracovním? 
Pracovní úraz je definován zákoníkem práce jako poškození zdraví, které nastalo nezávisle na vůli zaměstnance působením vnějších vlivů. Poškození může být jak fyzické, tak psychické.

Patří tedy pokousání veterinářky mezi pracovní úrazy, i když není na neschopence?
Rozhodující je to, že se tento úraz stal při plnění pracovních povinností nebo v souvislosti s nimi. Pro to, aby její úraz byl pracovním, však není nezbytně nutné, aby byla na "neschopence". Tyto podmínky, zdá se, byly splněny.

Může se hodit

Sháníte novou práci? Na jobDNES.cz vybírejte denně z aktuálních pracovních nabídek.

Máte dotazy? Vstupte do poradny jobDNES.cz o trhu práce a hledání zaměstnání.

Co je třeba udělat, aby dostala od zaměstnavatele odškodné?
Úraz by měla nahlásit ona, nebo některý z jejích kolegů hned poté, co se stal. Zaměstnavatel musí vést evidenci v takzvané knize úrazů, a to i těch, které nezpůsobí pracovní neschopnost.

Do knihy se zapisují mimo jiné údaje o tom, komu se úraz stal, místo, datum a čas úrazu, jména svědků, příčina... O úrazech, kdy dojde ke zranění, které způsobí pracovní neschopnost delší než tři dny, vede zaměstnavatel záznamy a dokumentaci, popřípadě je ohlašuje příslušným institucím.

Co když to nezvládne nahlásit hned, nedostane pak odškodné?
Včasné nenahlášení nemá vliv na odpovědnost zaměstnavatele za škodu. Podmínkou této odpovědnosti je, že došlo ke škodě na zdraví na základě pracovního úrazu (nebo nemoci z povolání).

Kdy se může zaměstnavatel odpovědnosti zbavit?
Když se zaměstnanec zraní při práci, kterou vykonával v opilosti, nebo pod vlivem návykových látek, nebo když porušil právní nebo jiné předpisy, popřípadě pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V takovém případě se zaměstnavatel, v závislosti na konkrétní situaci, může zbavit odpovědnosti zcela nebo zčásti.

Na jaká odškodnění má zaměstnanec nárok?
Při pracovních úrazech se odškodňují vedle věcné škody (například poškození oděvu) i jiné újmy, jako vytrpění bolesti, ztížení společenského uplatnění, omezení schopnosti vykonávat běžné životní úkony či účelně vynaložené náklady na léčení.

"Doporučuji úraz co nejdříve nahlásit zaměstnavateli, schovávat si veškeré účty za léky a léčbu jako takovou a po jejím skončení si vyžádat od ošetřujícího lékaře posudek s bodovým ohodnocením vašeho úrazu. Poté vše nárokujte u svého zaměstnavatele."

Částka, kterou se odškodňuje bolest, se stanovuje podle vyhlášky ministerstva zdravotnictví číslo 440/2001 Sb. na základě posudku ošetřujícího lékaře, který vystaví po skončení léčby. Náklady spojenými s léčením se rozumí prostředky vynaložené na léčení nebo případnou rekonvalescenci, například regulační poplatky u lékaře, poplatky za léky, za rehabilitace... Tyto náklady doložíte účtenkami od lékaře nebo z lékárny.

V případě, že zůstanete v pracovní neschopnosti, příslušela by vám i náhrada ušlého výdělku. Zaměstnavatel je povinen dorovnávat rozdíl mezi nemocenskou a průměrným výdělkem, a to i v prvních třech dnech, kdy se nemocenská nevyplácí.

Když úraz či nemoc z povolání způsobí, že i po skončení pracovní neschopnosti zaměstnanec nedosahuje výdělku jako před událostí, například kvůli invaliditě způsobené úrazem, má zaměstnavatel povinnost dorovnat rozdíl mezi nižším výdělkem, případně invalidním důchodem, a průměrným výdělkem před úrazem.