Ekonomická krize nejspíše Čechy naučila dávat si pozor na rodinný rozpočet a věci trochu více plánovat. Tématu rodinných financí se v poslední době věnovaly dva průzkumy. Jeden provedla pro společnost Partners agentura MindBridge Consulting a druhý STEM/MARK pro společnost Home Credit. Přestože otázky nebyly stejné, v základních odpovědích se respondenti shodli.
Podle ředitelky marketingu společnosti Partners Lady Kičmerové se Češi umí pochválit, ale jejich představa o sobě a financích je nereálná. "Žít od výplaty k výplatě, nebo dokonce na dluh, rozhodně není finančně zodpovědné," komentuje výsledky průzkumu a dodává, že za finančně zodpovědné minimum lze považovat plánování příjmů a výdajů, tedy vedení rodinného rozpočtu, a postupné vytvoření finanční rezervy na nečekané výdaje.
Přehled máme, evidenci vedeme na papíře
A o to se právě Češi snaží. Přestože si podle průzkumu Partners vede rodinný rozpočet jen zhruba polovina domácností, 90 procent lidí má podle Home Creditu přehled o svých příjmech a výdajích. Alespoň tak, že tuší, kolik mají na účtu peněz. Celkem 79 procent kontroluje svůj účet alespoň jednou týdně, 31 procent dokonce denně, nebo alespoň obden.
FINmarket.cz |
"Je ale nutné podotknout, že detailní rozpočtové plány si nedělá prakticky nikdo, protože to zabere hodně času. Přitom mít i obecnější přehled o svých výdajích a hrubě si načrtnout měsíční rozpočet je něco, co by lidé dělat měli, a jak je vidět z našeho průzkumu, také dělají. Jen tak totiž neztratí přehled o tom, kolik peněz mají a nedostanou se do velkých finančních potíží," doplňuje analytik Home Credit Michal Kozub.
Pokud si lidé zapisují příjmy a výdaje (významně častěji to dělají rozvedení), vedou si evidenci na papíře (39 procent), případně elektronickou formou v excelu či wordu (37 procent). Jen každá desátá rodina využívá specializované mobilní či počítačové aplikace. Je jich k dispozici víc, například Moře financí, pro klienty Partners mojePartners či pro klienty Ery (Poštovní spořitelny) Era portál.
Rezervu sice máme, ale malou
Třetině dotázaných domácností v průzkumu Home Creditu zbude po zaplacení po zaplacení bydlení, energií, splátek, či dětských aktivit mezi 2,5 a čtyřmi tisíci. Přesto se ale 72 procent Čechů muselo již alespoň jednou těsně před výplatou uskromnit. Ve většině případů jde ale o věci zbytné. Tyto náklady nejsou akutní a zpravidla je možné je odložit o měsíc nebo prostě nenakoupit vůbec.
Polovina lidí utrácí těsně po výplatě. "Po výplatě lidé často platí pravidelné účty – nájemné, energie, telefon a internet. Do druhé poloviny si pak rozloží menší výdaje a jednorázové položky. Je to vidět i na návštěvnosti obchodních center. Po výplatě jsou vždy plnější," vysvětluje Kozub.
Pozitivní je zjištění, že více než polovina lidí si zvykla šetřit všechny zbylé peníze do budoucna. "V této oblasti také vidím výrazný posun oproti minulosti. Ovšem to, že peníze šetří, neznamená, že je nikdy neutratí. Lidé využívají ušetřené peníze jednorázově – na letní dovolenou, nové auto, nebo jinou větší investici," komentuje Kozub.
Podle Partners každý měsíc něco ušetří z výplaty čtyři z pěti lidí. A to je dobře. Tři čtvrtiny respondentů mají nějakou rezervu na horší časy. Její výše je však nízká. Rezervu na kratší dobu než tři měsíce má 41 procent odpovídajících. "Krátkodobá finanční rezerva slouží v případě nečekaného výpadku příjmu, například při ztrátě zaměstnání či delší nemoci. Měla by být ve výši pokrývající náklady na domácnost zhruba v období tří až šesti měsíců," upřesňuje Kičmerová.
Vedete si doma nějakou formou rodinný záznam o příjmech a výdajích rodiny?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 neděle 13. října 2013. Anketa je uzavřena.
Tisícovku navíc bychom uspořili, půjčujeme si hlavně na bydlení
Pokud bychom dostali nečekaně přidáno a měli navíc měsíčně tisícovku, polovina z nás by ji ušetřila, další zhruba čtvrtina by ji využila na splácení předchozích dluhů a shodně po 12 procent by ji utratilo za zábavu, nebo projedlo.
Nějaký typ úvěru má 64 procent Čechů. Nejčastěji jsou to úvěry na koupi, výstavbu nebo rekonstrukci bydlení. "To jsou typy úvěrů, které lze považovat za 'dobré'. Mezi ty 'špatné' spadají půjčky od nebankovních společností na nákup spotřebního zboží, které má podle výzkumu 16 procent respondentů," uvádí Lada Kičmerová.
Součástí výzkumu byla také praktická otázka na rozpoznání výhodnosti půjčky. "Připravili jsme tři varianty nabídek a lidé se měli rozhodnout pro tu nejvýhodnější. Simulovali jsme tak běžné nabídky, s nimiž se setkávají v bankách či úvěrových společnostech. Výsledek, tedy 65 procent správných odpovědí, nás příjemně překvapil," uzavírá Lada Kičmerová.
