1. Auto a silniční daň
Používáte-li k podnikání své osobní auto, máte dvě možnosti, jak řešit výdaje spojené s jeho provozem. Můžete vést knihu jízd (odkud a kam jste jeli, proč a kolik to bylo kilometrů). To je model funkční, ale poněkud nepohodlný. Výdaje na provoz auta můžete vyčíslit i paušálně.
Když je vůz používán i k soukromým účelům, je paušál 4 000 korun, jinak 5 000 korun měsíčně. V případě, že za měsíc nenajezdíte více než 1 800 kilometrů, je to jednoznačně nejpohodlnější způsob.
"Pokud je podnikatel plátce DPH, uplatnil si z pořízení auta odpočet daně a uplatňuje ho i v provozu (pohonné hmoty, opravy), tak buď musí knihu jízd vést, nebo musí krátit vstupy nejméně o oněch 20 procent," upozorňuje daňová poradkyně Blanka Marková. A nemusíte se bát, tenhle dílčí paušál neznamená, že byste si nemohli odečíst slevu na vyživované děti.
V každém případě je třeba, aby se podnikatel přihlásil jako plátce silniční daně a také ji hradil. U osobního auta vyjde daň na 1 560 až 3 000 korun ročně.
2. Dárky
Dávání dárků obchodním partnerům má svá pravidla. Obecně je jako výdaj uplatnit nelze. Když však půjde o předměty propagační, už je jako náklad uvést můžete. Aby šlo o propagační předmět, musí být věc označena názvem nebo logem firmy, nesmí být dražší než 500 korun a nesmí být předmětem daně spotřební (výjimkou jsou tichá vína, což jsou vína nešumivá a neperlivá). Kdyby někoho napadlo, že svou roční spotřebu vína odepíše z nákladů a ušetří tak na daních, měl by mít na paměti, že je nutné pro případ kontroly evidovat obdarované.
Specifickým dárkem je občerstvení. Když prokážete, že bylo použito za účelem dosažení, zajištění a udržení zisku (který následně zdaníte), pak ho můžete uvést jako daňový náklad. To se však prokazuje velmi obtížně, a proto daňoví poradci doporučují si s tím moc nezahrávat.
3. Oblečení
O montérkách nikdo diskutovat nebude. Některá povolání je prostě potřebují. Stejně tak nejsou problém reklamní trička či stejnokroje, které si obléknou zaměstnanci firmy. Co však, když jste třeba poradce (jakýkoli) a ke klientům musíte chodit slušně oblečen? Nebo provozujete taneční školu? Můžete jako výdaje uplatnit košili, oblek, kostým, společenské šaty a boty?
Použijte zdravý rozum - pracovní oděv potřebujete. Na druhou stranu nemá cenu úřad zbytečně dráždit a provokovat tím, že za daňový náklad prohlásíte celý svůj šatník. Také pět luxusních obleků od Bosse se bude zdůvodňovat poměrně obtížně.
Důležité je, že pracovní oblečení musí být pracovní a vy je nebudete používat pro soukromé účely. Problémům předejdete, když si ve firmě pro použití pracovních oděvů uděláte směrnici a oblečení viditelně označíte (u obleku to nepůjde snadno, ale označit třeba zimní bundu pro lyžařského instruktora by neměla být potíž).
4. Stravné
Když pracujete jako podnikatel určitý čas mimo svou provozovnu, můžete si proplatit stravné. Pozor, pravidla jsou trochu jiná než u zaměstnanců. Dvanáctihodinová cesta se považuje u podnikatele za normál, za tu nedostane nic. Trvá-li výjezd 12 až 18 hodin, máte nárok na 95 korun, u cest 18 až 24 hodin na 149 korun stravného, které můžete uvést jako výdaj.
5. Povinná pojištění
Již několik let platí (ale mnohé malé podnikatele to stále překvapuje), že odvody zaplacené na sociální a zdravotní pojištění nejsou daňovým nákladem. Je to obdoba toho, že u zaměstnanců se daní superhrubá mzda (hrubá mzda + pojistné).
6. Energie, internet, telefon, nájemné
Náklady na to všechno si můžete uplatnit jako daňový výdaj. Pokud máte samostatnou provozovnu, obejde se to bez komplikací. Jestliže podnikáte z domova, musíte výdaje rozdělit v poměru podnikatelské/soukromé. O vhodném poměru je dobré poradit se se správcem daně (úředník finančního úřadu). Jednotná metodika totiž neexistuje a každý úřad může situaci vidět jinak. "V praxi však takové rady správci daně příliš ochotně neposkytují," upozorňuje Blanka Marková.
7. Varná konvice, televize, počítač...
Pokud někdo používá ve své kanceláři různé pracovní prostředky, nemívá s tím úřad problém. Pozor však, když podnikáte v místě svého bydliště. Další varná konvice na stejné adrese vzbuzuje otázky: jestli jste si tu novou, lepší, nedali domů a klientům nevaříte kávu v té použité, zda je ta druhá konvice opravdu nutná, jestli by nebylo levnější zaběhnout do vedlejší místnosti.
Ostatně, když pořídíte do provozovny, která je mimo vaše bydliště, během roku třetí konvici, upadnete zase do podezření, že je rozdáváte jako dárky příbuzným...
Pokud tedy chcete uplatnit jako výdaj věc, kterou lze používat i soukromě, možné to je, ale dobře si ohlídejte, zda pro to máte dost argumentů. Víte-li například, že notebook slouží k podnikání, ale také ho využíváte na hraní her, rozdělte náklady - jako výdaj uplatněte třeba jen 2/3 ceny. Jestli ovšem nechcete úředníka přesvědčovat o tom, že ze hry čerpáte podnikatelské nápady...
