Dva roky pokusů najít práci. A pořád nic

Je mu 56 let a už dlouho je bez zaměstnání. Na úřadě práce mu nedokážou pomoci a dostat se k pohovoru v nějaké firmě není lehké. Stejné problémy jako Jan Konopásek dnes řeší hodně lidí.

Kdo se mu ozývá často, jsou firmy, které hledají externí prodejce na živnostenský list s provizním odměňováním. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Proti mně sedí sportovně vypadající muž, kterému by nikdo nehádal ani padesát let. Janu Konopáskovi je o šest víc a právě věk je podle něj hlavním důvodem, proč už dlouho marně hledá práci.

Jan Konopásek (56)

• Od roku 2008 je opakovaně v evidenci úřadu práce. Během této doby byl dvakrát krátkodobě zaměstnaný jako prodavač rybářských potřeb a v zahradnictví. Žije v Praze.
• Hrál závodně hokej a po průmyslovce chtěl studovat trenérství na FTVS UK. Měl však špatný kádrový profil kvůli svému otci Stanislavu Konopáskovi, který byl v roce 1950 spolu s dalšími hokejisty národního týmu zatčen a později ve vykonstruovaném procesu komunistickým režimem odsouzen k dlouholetému vězení. Na školu ho proto nevzali.
• Třináct let pracoval jako likvidátor škod v pojišťovně, patnáct let na rodinné farmě Watani, která se zabývá chovem plnokrevných arabských a amerických plemen Appalosa.

Každý den projíždí nabídky volných míst a hned na ně také odpovídá. Postupně slevil z nároků a hlásí se i na pozice, na které je s maturitou ze strojní průmyslovky vlastně překvalifikovaný. Na pohovor se však dostane málokdy.

Úspěšně podnikal, ale moc z toho nezbylo

Jan Konopásek měl celkem pohodový život. Nejdřív byl dlouho zaměstnaný v pojišťovnictví jako likvidátor škod, pak se s manželkou rozhodli podnikat. Dařilo se jim. Postupně vybudovali úspěšnou farmu, vlastnili až 30 koní a další měli v péči. Pronajímali stání pro koně a trénovali je i v kryté jízdárně. Po 15 letech se najednou všechno změnilo. Práce na farmě na plný úvazek už ho nenaplňovala, chtěl si najít jinou a s koňmi jen vypomáhat. Následně se mu zamotal rodinný život, se ženou se rozešli a od té doby se pořádně neuchytil.

Většinu z posledních pěti let strávil na pracovním úřadě, dávno už nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti. Dvakrát v té době pracoval delší čas: dva roky prodával v obchodě s rybářskými potřebami a zhruba rok pomáhal v zahradnictví. To je práce, kterou by chtěl dělat ze všeho nejvíc. Baví ho být venku, umí se starat o zahradu, mohl by být správcem zeleně, ale i budov, na farmě získal zkušenosti. Vidí však, že práci, která by ho opravdu naplňovala, asi hned tak nesežene.

Velmi malá odezva na poslaný životopis

Nevadilo by mu ani být řidičem, ale když se uchází o možnost rozvážet třeba víno nebo cukrovinky, naráží na věkovou bariéru. Několikrát už se dozvěděl, že vynést karton vína či vyvalit sud by asi nezvládl. "Štve mě, že mě rovnou odepsali, ani mi nedali šanci a nevyzkoušeli mě. Fyzičku mám dobrou, hraji aktivně lední hokej s o dost mladšími," říká Jan Konopásek.

Zároveň podotýká, že většinou se firmy neobtěžují ani reagovat na jeho nabídku odmítavým dopisem. Proto raději odpovídá na inzeráty, kde je uvedeno telefonní číslo. Věří, že díky komunikativním schopnostem se může alespoň dostat k ústnímu pohovoru. Několikrát se také hlásil na různé pozice, třeba jako doplňovač zboží či skladník do velkých supermarketů, ale skončilo to u: "Hoďte životopis tam do schránky, my se vám ozveme." Neozvali. "Mám dojem, že firmy raději točí mladé a ve zkušební době se s nimi loučí a berou jiné, aby ušetřily," domnívá se Jan Konopásek.

Práci za provizi nebere

Může se hodit

Hledáte novou práci? Na JobDNES.cz ji najdete.

Chcete uspět mezi davy uchazečů? Zaujměte profesionálním životopisem. Vygenerujte si jej zdarma na jobDNES.cz.

Kdo se mu ozývá často, jsou firmy, které hledají externí prodejce na živnostenský list s provizním odměňováním. Tři další nabídky dostal před nedávnem. "Takovou práci nechci, neuměl bych přesvědčovat lidi o něčem, čemu sám nevěřím, nutit je k nákupu pod tlakem. Třeba nabídka jedné pojišťovny, abych sjednával havarijní pojištění a povinné ručení, byla výhodná, ale já sám mám zkušenost s tím, jak špatně tahle pojišťovna likviduje škody. Přece ji nebudu lidem nabízet?" Mohlo by to podle něj vést i k tomu, že by ztratil přátele a známé, u kterých by s nabídkou začal.

Na úřadu práce je jen v evidenci

Na úřad práce chodí jednou za dva tři měsíce sdělit úřednici, že stále nemá místo. Za celou dobu, co je v evidenci nezaměstnaných, mu žádné nenabídli.

Pokoušel se také získat rekvalifikaci, když se dozvěděl, že by mu ji mohl úřad proplatit dokonce až do výše 50 tisíc korun. Sjednal si masérský kurz za necelých pět tisíc korun, ale schvalovací procedurou neprošel. Chtěl se uchytit jako hodinový manžel, rozdal 250 vizitek, ozvalo se však jen pět zájemců. V krizi si moc lidí tuto službu nemohlo dovolit.

"Už nevěřím, že práci mohu získat bez známých. Je děsně ubíjející stále znovu a znovu hledat místo, upínat se k naději, že to vyjde, a pak být zklamaný, že to nedopadlo," svěřuje se. "A říkám si, že chci pracovat pořádně, včas chodit do zaměstnání, jsem spolehlivý, tak proč mě nikde nechtějí?" Jen díky podpoře nové partnerky to ještě zvládá a stále věří, že se pro něj práce určitě najde.