Nejvstřícněji se zachovalo Uherské Hradiště, byť tam z plánované odpadové revoluce nakonec sešlo. Vládnoucí ODS před volbami slibovala, že úplně zruší poplatek 500 korun, realita je ale trochu jiná.
„Děti do dovršení jednoho roku budou od poplatku osvobozené a do osmnácti let nebo do ukončení studia mimo město budou platit polovinu,“ oznámil starosta Stanislav Blaha z ODS.
Jde o koaliční kompromis a podle Blahy město přijde asi o 1,2 milionu korun. Pokud by radnice poplatek zrušila úplně, chybělo by jí v rozpočtu zhruba 14 milionů. „V koaliční dohodě jsme si stanovili jako naši prioritu snižování poplatků. Budeme v tom pokračovat, třeba důsledným tříděním,“ naznačil Blaha.
„Mám za úkol na začátek roku nachystat vizi, jak zpropagovat třídění odpadů, aby lidé byli ukázněnější,“ doplnil radní František Elfmark z hnutí Zdravé Hradiště.
Nulový poplatek za odpad měl pomoci zastavit pokles počtu obyvatel Uherského Hradiště. Teď se radnice snaží motivovat majitele „na oko“ prázdných bytů, aby se jejich nájemníci přihlásili k trvalému bydlišti. Město za ně bude čerpat výnosy z daní, čímž si také částečně vykompenzuje ztrátu z poplatků za odpad.
„Jinak za každý byt, dům či rekreační objekt, kde nikdo nemá trvalé bydliště, bude platit za odpady jeho majitel,“ upozornil Blaha.
Zlín zaplatí ročně 30 milionů
Další města ve Zlínském kraji poplatky za odpady obyvatelům neodpouštějí. Byť třeba ve Zlíně platí mládež do 18 let jen 300 korun, tedy šedesát procent ze základních pěti set.
„Vnímám to jako populistický krok. Pokud peníze nevyberete, budete méně investovat do oprav a chodníků,“ reagoval ekonomický náměstek zlínského primátora Bedřich Landsfeld z hnutí STAN.
Svoz a likvidace odpadu v krajském městě stojí ročně 30 milionů korun, zhruba 18 milionů radnice vybere od lidí, zbytek platí ze svého. Radnice volí střední cestu: chce udržet poplatek na stejné úrovni, i když náklady na separaci a ukládaní rostou.
A zvýší se ještě více po roce 2024, kdy bude zakázané skládkování. Pak bude třeba vymyslet jiný způsob likvidace. Například šetrné spalování, které podle Landsfelda dokáže i plasty rozložit na látky, jež nejsou škodlivé.
Některá města jinde v republice ale už před lety poplatky za odpad zrušila. Jako první to udělaly v roce 1994 Teplice pod vedením primátora Jaroslava Kubery z ODS. Příští rok tak radnice přijde o více než 40 milionů korun.
Podle ekonoma Jiřího Macháčka, který přednáší na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně, je rušení poplatků populismus, ale může reálně fungovat.
„V Teplicích mají hodně nepřizpůsobivých, takže náklady na vybírání poplatků jsou tam poměrně vysoké. Zřejmě je pro ně lepší, když je zruší, začnou pořádně třídit odpad a za druhotné suroviny získají peníze,“ podotkl Macháček.
Volnější přístup radnic je podle něho dán také tím, že částky za poplatky netvoří v jejich rozpočtech zásadní položky. Jde jen o pár procent příjmů. „Lidé mají i tak hodně svých starostí. Velkému zdražování předcházíme tím, že hledáme úspory a pouštíme se jen do projektů, na které máme peníze,“ prohlásil zlínský primátor Miroslav Adámek.
Kolik a za co budou lidé ve Zlínském kraji platit?
Připlatí si za vodu, přestože se cena zvyšovala jen mírně, přibližně o inflaci. Na Zlínsku podraží kubík o 43 haléřů a čtyřčlenná rodina tak zaplatí za rok o 52 korun víc.
„Už třetí rok zůstává cena prakticky stejná,“ zdůraznil mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák. Přesto je voda na Zlínsku suverénně nejdražší v kraji. Kubík vyjde na 86 korun, zatímco na Kroměřížsku stojí 72 korun, na Uherskohradišťsku 73 a na Vsetínsku 77 korun.
„I přes tlaky na zdražování držíme ceny pod celorepublikovým průměrem,“ těší ředitele Vodovodů a kanalizací Kroměříž Ladislava Lejsala.
Teplo podraží jen ve Zlíně a Hradišti
Více bude stát teplo ve Zlíně a v Uherském Hradišti. Cenový skok není razantní. V krajském městě podraží gigajoule z 598 na 614 korun, což čtyřčlennou rodinu přijde na 400 korun za rok.
„Cena jde nahoru, protože se snižuje jeho spotřeba a náklady na provoz jsou vyšší, a my je musíme pokrýt. Navíc zdražuje teplárna, od které teplo odebíráme,“ vysvětlil ředitel společnosti Teplo Zlín Josef Morys. Pokud ale zůstane zima mírná, lidé budou méně topit a ušetří.
V Uherském Hradišti bude gigajoule stát 501 místo 495 korun. „Musíme do ceny promítnout zdražení vstupních nákladů,“ řekl jednatel firmy CTZ Uherské Hradiště Michal Chmela.
V Uherském Hradišti zdraží jízdné pro pravidelné zákazníky
Jízdenky na vlak, linkové autobusy i MHD zůstávají stejné. Jen v Uherském Hradišti si mírně připlatí lidé, kteří pravidelně využívají autobusovou dopravu. „Základní jízdné zůstává stejné, podraží měsíční, čtvrtletní a roční jízdenky,“ upřesnil ředitel ČSAD Uherské Hradiště Radislav Kusák.
Například měsíční kupony pro dospělého zdraží o dvacet korun a žákovský o desetikorunu. Naopak jízdné zůstává beze změny ve Valašském Meziříčí, kde část zastupitelů chtěla prosadit MHD zdarma, což se jim nepodařilo.
Peněženky šetří i dodavatelé energií
Lidé se nemusejí bát razantního zdražování, ani pokud jde o elektrickou energii a plyn. Jejich dodavatelé sice navyšují regulovanou část ceny o pár procent, ve výsledku však mohou lidé ušetřit.
„Nabízíme zákazníkům balíčky, při nichž se sníží ceny silové energie až o 13 procent. Běžná rodina by tak mohla ročně uspořit na elektřině 500 korun i více, podle toho, na co ji používá,“ podotkl mluvčí firmy E.ON Vladimír Vácha. Podobný přístup volí i další dodavatelé.
„Naši zákazníci preferují tříleté smlouvy, které jim garantují pravidelné snižování ceny elektřiny nebo zemního plynu, a využívají finanční bonusy,“ sdělil mluvčí RWE Martin Chalupský.
Radnice nezatěžují obyvatele ani zvyšováním poplatků za psa, svoz odpadu, nemění daň z nemovitosti. Částky se jen v různých městech mírně liší.
