Nejde o nic neobvyklého, lidé zapomínají daňová přiznání odevzdávat. Dokazují to čísla finanční správy. Pokutu za nedochvilnost loni dostalo téměř 53 tisíc daňových poplatníků v celkové výši 107 milionů korun. Z toho bylo třináct tisíc fyzických osob, zbytek představovaly firmy.
„Bezsankční toleranční lhůta pro podání daňového přiznání je 5 pracovních dnů. To znamená letos do 8. dubna. Pak začne nabíhat pokuta, a to 0,05 % z částky stanovené daně za každý den prodlení, nejvýše však 5 %,“ vysvětluje Petra Petlachová, tisková mluvčí Generálního finančního ředitelství a dodává: „Minimální výše sankce je 500 korun, maximální pak 300 tisíc.“
Pokud poplatníkovi vyšla nulová daň z příjmu, pokuta neplatí. Pokud poplatník s výslednou daňovou povinností nula nepodá přiznání vůbec, ačkoliv ho podat podle zákona měl, dostane pokutu ve výši 500 korun.
Stáhněte si |
Vedle pokuty za pozdě podané daňové přiznání hrozí lidem také pokuta za pozdní zaplacení daně z příjmu. V tomto případě začne úrok z prodlení nabíhat také 8. dubna. A jak se vypočítává? „Sankce za pozdní platbu se také odvíjí od výše dlužné daně a doby prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB, zvýšené o 14 procentních bodů, což představuje zhruba 14,05 % z částky dlužné daně ročně,“ dodává Petra Petlachová.
Letos museli daňoví poplatníci daňové přiznání za rok 2015 podat do 1. dubna a vypočtenou daň zaplatit do 31. března. Jedinou výjimku představují poplatníci, kteří zplnomocní k podání přiznání daňového poradce. V takovém případě je termín podání prodloužen do 1. července. Ovšem v takovém případě bylo nutné doručit plnou moc na finanční úřad do 1. dubna. Prodloužené lhůty může využít i osoba, která má povinnost ověřit svou účetní závěrku auditorem.
V České republice je zhruba milion podnikatelů. Povinnost podat daňová přiznání ovšem nemají jen oni, ale i nepodnikatelé, zaměstnanci, kteří měli příjem například z přivýdělků či pronájmů.
Daně z příjmů, ale také pojistné
Vedle daňového přiznání podávají podnikatelé také Přehledy o příjmech a výdajích na Českou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Tyto tiskopisy musí být na pobočkách správy a pojišťovny v místě bydliště nejpozději do 2. května.
To je také nejzazší termín pro zaplacení případných nedoplatků. I tady hrozí pokuty. „Pokud není přehled podán včas nebo vůbec, můžeme uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun, při opětovném nesplnění povinnosti až 100 tisíc,“ vysvětluje Renata Provazníková z tiskového oddělení České správy sociální zabezpečení. U pojišťoven jsou sankce obdobné.
Podnikatelé musí platit každý měsíc zálohy na zdravotní a sociální pojištění. Ty se jim vypočtou z příjmů v loňském roce. Stejně jako v minulých letech se i letos zvyšují o pár korun minimální částky těchto povinných záloh:
- u sociálního pojištění na 1 972 korun měsíčně (za vedlejší činnost 789 korun)
- u zdravotního pojištění na 1 823 korun měsíčně
Platit musí i takzvané osoby bez zdanitelných příjmů, tedy lidé, kteří nepracují ani nejsou registrovaní na úřadu práce a ani za ně neplatí pojistné stát. A to na zdravotní pojištění 1 337 korun měsíčně. Sociální pojištění hradit nemusí.
