To jsou jen některá zjištění z letošních unikátních průzkumů ČSOB a České bankovní asociace.
Chci výhodnější spořeníZadejte do kalkulačky vaše možnosti spoření a zjistěte, u jaké bankovní společnosti je pro vás spoření nejvýhodnější. |
„Výsledky našich průzkumů dlouhodobě ukazují, že lidé stále podceňují situace, kdy dojde k výpadku pravidelného příjmu, například pokud ztratí práci nebo budou dlouhodobě nemocní. To jim pak může způsobit problémy zejména v případech, kdy mají hypoteční nebo jiný spotřebitelský úvěr či jiné závazky. Zcela nově se ukázalo, že vysoké procento respondentů nemá ve svých financích přehled a moc je to netrápí. To je z našeho pohledu velmi závažné zjištění, se kterým bychom měli začít pracovat,“ říká gestorka finančního vzdělávání České bankovní asociace Helena Brychová.
Co odhalil průzkum
Zdroj: Průzkum ČBA a ČSOB, 2017 |
„Pokud by domácnosti přišly o hlavní zdroj příjmu, typicky by vydržely jeden až tři měsíce, než by si musely půjčit nebo se přestěhovat a snížit tím své pravidelné výdaje. Čtvrtina rodin by při výpadku příjmů s penězi dokonce nevydržela ani jeden měsíc,“ poznamenává vrchní ředitel a člen představenstva ČSOB Petr Hutla, který je zároveň garantem projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy.
Finanční gramotnost je stále nízká
Série průzkumů potvrzuje, že se Češi v přístupu ke svým penězům dopouštějí chyb a k nakládání s penězi mnozí nevedou ani své děti. Podle odborníků to má souvislost s finanční gramotností. Pokud mají ve finanční gramotnosti mezery samotní rodiče, často jsou na tom podobně i jejich děti.
ČSOB proto přišla se zajímavým nápadem sestavit tým bankéřů, který bude jezdit za dětmi přímo do škol, komunikovat s nimi jejich jazykem a vysvětlovat jim, jak se vyznat ve světě financí. Projekt odstartovala banka na jaře 2016, je do něj dobrovolně zapojeno 200 bankéřů a jejich finanční semináře absolvovaly již tisíce dětí na více než 50 základních a středních školách napříč republikou.
„Ohlas dětí je velmi pozitivní. Protože k dětem nemluví paní učitelka, ale někdo zvenčí, téma mnohem lépe vnímají,“ říká Tereza Martínková, ředitelka Základní školy nám. Curieových v Praze.
„Naše zkušenosti ukazují, že finanční gramotnost je důležité rozvíjet už v útlém věku, kdy si děti nejsnáze osvojí správné dovednosti a návyky,“ říká vedoucí týmu projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy František Klufa.
Unikátní sonda do finanční gramotnosti dětí
Díky tomuto projektu vznikla i unikátní sonda. Bankéři se zeptali dětí napřímo, nakolik se vyznají ve světě peněz. Zjištění je armující. Jen 17 procent dětí si myslí, že umějí s penězi hospodařit správně. Dalších 72 procent dětí však přiznává, že má o hospodaření jen malé představy a 11 procent dětí se svěřilo, že vůbec neví, jak správně hospodařit.
Kvíz |
A kde mají děti největší mezery? V průměru dostávají kapesné od 9 let. Nejmladší děti dostávají až 150 korun měsíčně, starší děti okolo 250 korun a nejstarší 700 korun. Rovných 12 procent dětí má však problém s kapesným vyjít. „Při otázce na to, kolik co stojí, děti často tápou. Celkem dobře se vyznají v cenách základních potravin, tuší třeba, že rohlík stojí kolem dvou korun. Když jsme se jich ale zeptali na ceny zboží a služeb, se kterými nemají takovou zkušenost, jako třeba knih nebo internetu v mobilu, začaly se jejich odpovědi výrazně rozcházet s realitou,“ přibližuje vedoucí projektu Finanční vzdělávání ČSOB pro školy Václav Potůček.
Naopak pozitivní zprávou je, že tři čtvrtiny dětí jsou zvyklé spořit, nejmladší většinou do prasátka, 58 procent starších dětí již využívá bankovní účet. „Naspořeno mají kolem dvou tisíc korun, s věkem se výše úspor moc nemění,“ upřesňuje Václav Potůček.
Dalším zjištěním však je, že si děti začínají mezi sebou půjčovat již od útlého věku, v průměru okolo 250 korun, a to bez jakéhokoliv závazku. Konkrétní zkušenost s půjčováním peněz přiznala téměř třetina nejmladších (6 až 9 let), polovina starších (10 až 14 let) a dvě třetiny nejstarších (15 až 18 let).
Alarmující přitom je, že si některé dětí půjčuje od kamarádů s tím, že peníze nemíní vrátit. Tuto nepříjemnou zkušenost mají děti všech věkových kategorií. Nejmladší kategorie dětí ve věku 6 až 9 let dokonce uvádí, že se jim nevrátila čtvrtina půjčených peněz.
Pozitivní je, že si stále více rodičů začíná uvědomovat význam vědomostí o financích a snaží se své potomky finančně vzdělávat. Třetina rodičů má ale za to, že za finanční gramotnost dětí je zodpovědná také škola.
