Zaměstnávat alespoň čtyři procenta handicapovaných je pro firmy s více než 25 zaměstnanci povinnost. Kdo je nezaměstnává, má dvě jiné možnosti: a to, že si buď nakoupí zboží a služby z nějaké chráněné dílny (tomu se říká náhradní plnění), nebo zaplatí státu invalidní daň.
Protože do zaměstnávání handicapovaných se většinou firmy moc nehrnou a platit státu daň je to poslední, co by si firma přála, oblíbené je zejména náhradní plnění. Loni ho firmy odebraly za 12 miliard korun.
Prostě to přefakturujeme
Dá se tímto způsobem sehnat prakticky cokoliv od papíru do tiskárny přes služby ostrahy po flotilu firemních aut. Ne, že by to postižení sami vyráběli. Ve většině případů jde o přefakturaci: chráněná dílna po domluvě se zákazníkem pro něj zboží nakoupí a s přirážkou přeprodá. Klient je spokojen a nijak ho nezajímá, jak moc se postižení na dodávce skutečně podíleli.
Podle dříve zveřejněných informací v některých případech invalidní družstva s postiženými za menší úplatu jen podepíšou pracovní smlouvu, aby si na ně mohly plnění vykazovat. Mzdu jim vyplácejí pouze fiktivně. Tyto čachry řeší inspektorát práce – loni podal dvě trestní oznámení pro podezření z podvodu.
Samotné přefakturaci sice novinka nezabrání, ale už se nebude dít v takovém množství. Mění se totiž zásadní věc: kvůli elektronické evidenci stát konečně získá přehled o tom, kolik zboží a služeb invalidní družstva dodala „zdravým“ zaměstnavatelům a jestli to není více, než bylo dovoleno.
Na jednoho handicapovaného totiž smějí invalidní firmy prodat zboží či služby maximálně za 930 tisíc korun ročně (od příštího roku se limit snižuje na 720 tisíc). Podnik s deseti lidmi tak nebyl schopen vyfakturovat v rámci náhradního plnění více než 9,3 milionu.
Co je náhradní plnění
Jenže se běžně stávalo, že tento limit se několikanásobně překračoval a stát na to nepřišel. Musel by totiž ručně a na místě spárovat papírové faktury u odběratelů a u „handicapovaných“ firem.
Pokud se na to přece jen přišlo náhodně při nějaké jiné kontrole, stát náhradní plnění neuznal a odběratelská firma musela doplatit invalidní daň (za každého chybějícího handicapovaného ročně 2,5násobek průměrného platu, aktuálně 67,5 tisíce korun) a pokutu.
Teď platí, že co není v evidenci, to se nepočítá. Na jedno kliknutí bude jasné, kdy invalidní družstvo limit vyčerpá. Zboží a služby samozřejmě může prodávat dál, ale jeho odběratelé už si je nebudou moci započítat do náhradního plnění.
Podvodníci zmizí
Firmy, které takto podváděly, z trhu zmizí, zúží se možnosti, od koho odebírat. „Z chráněného trhu práce vypadnou firmy, které se živily čistě přefakturací. Odhaduji, že chráněné dílny budou nově schopny vykrýt maximálně 60 procent poptávky po náhradním plnění,“ říká Hana Potměšilová z Nadačního fondu pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Pro firmy to znamená jediné – budou muset více přemýšlet, jak povinnost zaměstnávat handicapované splnit. Pravděpodobně se začnou poohlížet po postižených, které by mohly zaměstnat napřímo. Mohou začít hledat i mezi svými vlastními „zdravými“ zaměstnanci.
„Osoba zdravotně postižená není jen vozíčkář, nevidomý, neslyšící a mentálně postižený člověk, ale jsou to lidé s Crohnovou nemocí, po rakovině prostaty, se syndromem vyhoření, alergií, lidé, na nichž postižení není vůbec patrné. A těch je nemálo jak mezi dělnickými, tak manažerskými pozicemi,“ upozorňuje Potměšilová.
Stačí, aby si dotyčný sehnal potvrzení ze správy sociálního zabezpečení, že je „zdravotně znevýhodněn“. Firmy ho k tomu mohou motivovat různými benefity.
Novinka má ještě jeden rozměr: evidence se sice spustila až od října, ale bude třeba do ní dostat všechny faktury za náhradní plnění zpětně od začátku roku. Jinak se zaměstnavatelům nezapočítají.
Jenže řada invalidních družstev nebude chtít všechny vydané faktury přiznat, aby se nepřišlo na to, že přešvihly limit. Tady se ukáže, kdo hřešil na bezzubý systém kontroly a situaci podcenil. Jejich odběratelé tak budou mít smůlu. Budou muset buď rychle sehnat náhradní plnění jinde, nebo zaplatit invalidní daň. „Denně nám volají 2 až 3 firmy, které potřebují sehnat prověřené dodavatele náhradního plnění a žádají o pomoc při ověření svých dosavadních dodavatelů,“ říká Potměšilová.
