Lidé, kteří mají nakročeno ke zdravotním problémům kvůli výkonu své profese, by tomu měli přizpůsobit i svou životní pojistku. Pojištění by mělo krýt riziko invalidity a úmrtí. U vyloženě rizikové pracovní činnosti mohou využít i doplňková připojištění, která kryjí rizika pracovní neschopnosti nebo závažného onemocnění. Je nutné přesně vědět, kolik od pojišťovny dostanou a za jakých podmínek, pokud se dostanou do problémů.
„Protože povolání je jedním z faktorů, který má vliv na rizikovost klienta, je nutné pojišťovně oznámit třeba i změnu vykonávaného povolání. Pokud by byl klient v době pojistné události zařazen v nižší rizikové skupině, mohla by pojišťovna krátit případné vyplácené pojistné plnění, neboť podle pojistných podmínek je povinen tuto změnu nahlásit. Naopak, pokud by byl zařazen ve vyšší rizikové skupině, platí zbytečně vysoké pojistné,“ vysvětluje mluvčí České asociace pojišťoven Monika Bartlová.
Pojišťovny vědí, jak rizikoví jste
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak. |
Výše pojistného je vždy dána výší pojistných částek ze strany pojišťovny a také rozsahem pojištění, zdravotním stavem klienta, jeho věkem a třeba i tím, zda je, či není pojištěnec kuřákem nebo registrovaným sportovcem.
Pojišťovny si také sestavují vlastní žebříčky úrazovosti a nemocí jednotlivých profesí. Při sjednávání pojistné smlouvy pak podle těchto tabulek stanoví pojistné pro úrazové pojištění a pojištění pro případ invalidity.
Nejnižší pojistné se stanoví pro profese spíše administrativní povahy nebo s duševní činností, vyšší pojistné pak hradí ti, kteří vykonávají středně rizikové činnosti, jako jsou například profese s manuální a fyzickou činností.
„Jako extrémně rizikové profese hodnotí pojišťovny například povolání, která se většinu času neodehrávají na pevné zemi, či naopak jejich činnost spočívá většinu času pod zemí. U těchto profesí je pak pojistné nejvyšší,“ říká Monika Bartlová, podle které se míra rizika může lišit pro riziko vzniku úrazu a pro riziko vzniku invalidity.
U invalidity se počítá i s případným onemocněním chorobou z povolání, například vlivem pobytu ve škodlivém prostředí nebo extrémního fyzického vypětí.
„Třeba u policistů rozlišují pojišťovny, jestli dělá převážně administrativní činnost, nebo zda je standardně v terénu, případně je člen zásahové jednotky. Kromě toho existují i povolání, například profesionální sportovci, pro která je třeba stanovit individuální pojistné podmínky,“ upřesňuje analytik životního pojištění Partners Pavel Krejčík.
Nastavení pojištění, aby mělo smysl
I u sjednání pojistné smlouvy je třeba přemýšlet. Pokud si například truhlář, který denně pracuje se dřevem, nechá pojistit ruce, protože má strach, že přijde o prsty, ale nebude pojištěn proti invaliditě například z důvodu nemoci páteře, pojistka rukou mu bude k ničemu.
„Prioritou by proto vždy mělo být pojištění smrti, invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti z důvodu úrazu i nemoci. To vše pak lze případně doplnit o připojištění trvalých následků vinou úrazu nebo závažné nemoci,“ vysvětluje Pavel Krejčík.
V praxi to podle Pavla Krejčíka může vypadat třeba i tak, byť vždy záleží na individuálních potřebách klienta, že pohotovostní rezerva dosahuje výše minimálně tří, ideálně až šestinásobku měsíčních výdajů.
Pojištění invalidity dosahuje částky dvou milionů korun, aby byl člověk schopen pokrýt rozdíl mezi měsíčními výdaji a státním invalidním důchodem do konce produktivního věku a pojištění úmrtí může být nastaveno například do výše jistiny hypotečního úvěru. Měsíční pojistné v tomto případě pak klienta vyjde od 500 do 1 500 korun.
Udělejte si rizikový plán
1. Zvažte všechna životní rizika a priority s důrazem na ochranu příjmu ve chvíli, kdy o něj přijdete kvůli zdravotním potížím, které vám znemožní vydělávat peníze.
2. Rizikový plán vychází z kombinace pohotovostní rezervy a vhodně nastaveného pojištění.
3. Události s krátkodobým dopadem by lidé měli být schopni řešit vlastní finanční rezervou. Naopak události s dlouhodobým dopadem je vhodné řešit správně nastaveným pojištěním.
